Posledních pár let se nese ve znamení opotřebovávacích bitev s Mongoly. Král Thierry sice prohrál v masivní bitvě u Iconia ve středním Turecku, ale podlehl až třetí armádě poté, co první dvě rozdrtil.
V této bitvě jsem celkem náhodou objevil taktiku ostřelování z děl následovaného totálním masivním útokem pěchoty i jízdy. Ze zoufalství jsem zaútočil proti rozhodující přesile a díky tomu jsem nepřítele značně oslabil a zachoval si vlastní bojeschopnost. 
Tato taktická prohra, ale strategická výhra umožnila králi Thierrymu stáhnout se na hranice Nikaey, kde vybojoval dvě vítězné bitvy a zadržel mongolský nápor. V hornaté poušti jsem si na tomtéž bojišti vyzkoušel jednou roli útočníka, jednou obránce. Jakmile se podaří zabránit, aby si Mongolové užili své střelecké převahy, vítězství se dostaví. Takhle jsem vyhrál tři bitvy s rozhodujícím způsobem za cenu únosných vlastních ztrát. 
V tuto chvíli jsou dvě mongolské armády na hranicích Nikaey zredukovány na třetinový stav. Král Thierry má plno díky posilám z Cařihradu, takže by měl být brzy schopen si s nimi poradit.
Třetí armáda blízko Smyrny čelí mé záložní armádě na plných stavech pod velením zkušeného velitele. Daří se mi i přisouvat dostatek posil, takže v několika málo letech dorazí cenné jednotky z Balkánu, Benátek a Francie .
Jediná věc, která mě nyní trápí, je mor. Černá smrt vypukla po celé Evropě a kosí mé poddané po tisících. Vedlejším důsledkem je platební neschopnost, do které jsem se dostal v důsledku krácení výnosů z daní. Vsadil bych se, že mor s sebou přinesli Mongolové. Pevně věřím, že se to brzy přežene.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat