Elden Ring jsem vlastně hrát nechtěl. Kdysi dávno jsem zkoušel Dark Souls a to na mě bylo moc těžké. Neseděl mi systém opakování soubojů, dokud je člověk perfektně neovládne. Přerušil jsem to kvůli Zaklínači 3 a už nikdy jsem se k tomu nevrátil.
Pak jsem si pustil pár videí z Elden Ringu a to, co jsem viděl, mě docela zaujalo. Tak jsem napsal Ježíškovi - a zbytek je historie.
Hra je hezčí, než jsem si myslel. Ve skutečnosti jsou vizuály kulervoucí. Obtížnost není tak šílená, pokud si člověk zvykne na to, že může kdykoliv chcípnout. Jasně, dá se doběhnout na místo smrti a nasbírané runy si vyzvednout. Jen je blbé, když po cestě umře. Pak jsou runy definitivně pryč.
V otevřené krajině to není tak velký problém. Průšvih je to v boss fightech a v dungeonech. V těžších bossfightech člověk prakticky jistě zemře a na sbírání run není čas ani prostor.
Co s tím? Jakmile člověk nasbírá nějaké rozumné množství run pro levelování, vyplatí se teleportovat se někam, kde se dofarmí zbytek a pak si zvedne level. Do dungeonů nebo na bosse pak chodit hned po vylevelování, když člověk nemá nafarmeno moc run a nemusí ho mrzet, když o ně přijde.
NPC v Elden Ringu jsou hodně sporadická. Zřídkakdy nabídnou v rozhovoru nějakou volbu. A jak je dobrým zvykem From Software, klíčovou informaci leckdy NPC pustí až při druhém či třetím rozhovoru.
Hra hráče ani trochu nevede za ruku. Quest log neexistuje. Leckdy se zdá, že hra hráče někam směruje - a v cestě je boss, kterého v danou chvíli prakticky nejde porazit.
Trochu mi vadí celková atmosféra hry. Je tísnivá, bezvýchodná, brutální a strašidelná. Bossové jsou často hrůzostrašní, takový Margit i Godrick jsou příšerná horrorová monstra.
Když prší nebo je noc, do toho hra pouští tísnivé atmosférické zvuky, tak mě to nikterak nepovznáší a vlastně ani netěší. Do toho musí člověk být neustále ve střehu. I to nejlehčí NPC vás může zabít, když uděláte chybu. Několikrát se mi stalo, že na mě zničehonic začali ze vzdáleného hradu střílet katapultem anebo sesílat naprosto nečekaná kouzla. Nemluvě o obřích lučištnících s dostřelem snad půl kilometru. Fakt to není hra na uvolnění.
O to víc pak potěší nějaký povedený výhled.
Grafika je prostě úchvatná, některé screenshoty vypadají jako plátna renesančních mistrů.
Mapa se nedá vyčistit, po každé smrti nebo odpočinku u Veil of Grace se NPC respawnují. Jen bossové zůstanou mrtví.
Boss fighty jsou samozřejmě výkladní skříní her od From Software. A já musím říct, že si je celkem užívám. Nejsou tak husté, jak jsem se obával - a naštěstí tu funguje levelování. Není problém si těžkého bosse nechat na později a vrátit se k němu s větší silou, životy a lepšími zbraněmi a kouzly.
Hráči s brutálním skillem dokážou dávat bosse bez toho, aby chytli ránu. Mají najeté jeho vzorce a útoky a umí reagovat s neuvěřitelnou přesností. Takhle to já hrát nedovedu. Viděl jsem video človíčka, který se jednoho pokročilého bosse učil 48 hodin. Tak dík, ale tohle není pro mě.
Při mých prvních pokusech na Margita - prvního z povinných bossů ve
Stormveil Castle - jsem chcípal snad půl hodiny. Dařilo se mi sbírat
runy, ale nedařilo se mi bosse zabít. Takže jsem to vzdal a šel jsem
dělat něco jiného. Když jsem se pak po X hodinách s vyšším levelem k
Margitovi vrátil, dal jsem ho napoprvé.
Příspěvky
