sobota 30. července 2022

Stray: Dohráno, 10 z 10

 Stray na Steamu láme rekordy, i když je to hodně krátká hra. Já jsem jí dohrál za nějakých 8 hodin a zdaleka jsem neodemkl všechny paměťové záznamy.


Mě dostala uvěřitelností. Mix kočičí roztomilosti a nostalgie umírajícího města obývaného roboty na mě prostě zafungoval.
 
 
 

Ve hře je pár puzzles, ale nic moc přehnaně těžkého. Ani jednou jsem se nezasekl. Je ale pravda, že jsem většinou ignoroval side questy, kterých tu pár je.
  
Čím dál se ve hře postupuje, tím je náročnější - ale nijak přehnaně. Pasáže se žravými Zurky, kterým Stray musí napřed utíkat a pak je smažit ultrafialovou lampou, jsou místy trošku challenge. Tam se tempo zrychluje, je potřeba rychle běham a smažit odporné Zurky lampou, kde se dá.

Poslední levely ve vězení jsou trošku lehčí, je potřeba se tu vyhýbat robotickým sentinelům.


Celou hru provází troška nostalgie. Stray jde dál, ale za sebou nechává ubohé roboty, kteří jí pomáhají na cestě.

Když se pak úlně na konci podaří otevřít město, je to skvělý pocit.

Užil jsem si to od začátku do konce. Za mě zasloužených 10 z 10.

Stray: Simulátor roztomilé kočičky

Stray je simulátor kočičky v postapo cyberpunkovém světě.


Hned na první pohled upoutá krásnou grafikou, skvělou atmosférou a totální roztomilostí. Kočička Stray je úžasně animovaná.

 

Proti nástrahám města robotů zavřeného pod betonovou kupolí vlastně nemá žádnou obranu. Umí jenom běhat, skákat, chodit v sudu, jezdit v kbelíku zavěšeném na šňůře, nosit věci v tlamičce a škrábat packami.

Naštěstí brzy dostane létajícího robotího pomocníka, který obstarává veškeré mluvení s roboty obývajícími město. Kromě toho je také zdatný hacker.

 
 


Příběh hry je krásně minimalistický. Kočička se chce dostat z města ven. K tomu musí projít třemi patry města.
 


Grafika i zvuk jsou jednoduše perfektní, skvěle do hry pasují.
Město je perfektně nadesignované. Hodně tu funguje vertikalita, kočička musí šplhat po střechách a lézt po různých rourách nebo římsách.
 
 

čtvrtek 16. června 2022

Workers&Resources: Soviet Republic - netradiční budovací strategie

Soviet Republic je pořádě netradiční budovací strategie. Nebuduje se tu jen tak ledajaké město, ale město sovětské. Takže po silnicích jezdí V3S a tatry, na stavbách se otáčejí buldozery a jeřáby a mezi fabrikami kmitají ještěrky a vysokozdvižné vozíky.

Funguje tu spousta nevídaných konceptů. Tak například, každá stavba se dá buď instantně koupit za rubly nebo dolary, anebo postavit zadarmo - tedy za pracovní sílu a suroviny.  A to je hardcore jako hrom.


Na různé druhy surovin jsou třeba speciální auta. Auto na sypké materiály, s pevnou korbou na želez a panely, domíchávač na beton, cisterna na mazut. Parádně tu fungují stavebí firmy a logistika - naplníte je vozidly, určíte co se má stavět a už to jede. Mikrobus zajede na zastávku pro zedníky, míchačka pr beton, skápěčka pro štěrk.



Stejně parádně funguje logistika. Jen se zadá, co odkud kam vozit - a auta se samy rozjedou.


Surovin je potřeba veliká hromada a pracovních hodin jakbysmet. Takže všechno roste pomalu, pomaličku. Pracovníky na stavbu musí dopravit autobus. A umíchat beton - to není jen tak, chce to štěrk a cement. A cement se vyrábí ze štěrku a uhlí. K tomu elektřina... socialistický tajemník to nemá lehké.

Občané potřebují spoustu obslužných budov. Obchod, aby si nakoupili. Musí se zásobovat zbožím a jídlem. Na zimu teplo. Školu pro děti a školku, aby matky nemusely být s dětmi doma, ale mohly budovat komunismus ve výrobě. Kino, aby byla kultura. Sportoviště. A hospodu s vodkou. Hra dokonce obsahuje model loajality a zločinnosti, takže se v ní dá stavět KGB a věznice - ale tuhle funkcionalitu jsem si zbaběle vypnul.


Hrozně dobře fungují roční období. V zimě nasněží. Pokud si neuklidíte sníh ze silnic, tak auta jezdí strašně pomalu. Ledaže vyšlete sněžný pluh a odklidíte to.


Z hlediska komplexity a návaznosti jednotlivých typů budov se Soviet Republic blíží Settlers nebo Anno. Z hlediska velikosti je to spíš Sim City. Ale tady nejde o město, spíš o okres.

Ve hře funguje železnice. Pokládání kolejí zajistí železniční depo. Paráda! Zajistit správné fungování semaforů také není legrace.


Hra je zatím v předběžném přístupu. Myslím, že by autoři měli nabídnout speciální hardcore mod s vypnutým instantním nakupováním budov. Když se musí stavět, je hra mnohem náročnější a zábavnější. Já jsem to kombinoval - třeba elektrické vedení jsem tolikrát předělával, že bych přišel o nervy, kdybych to měl pokaždé znovu stavět. Ale cesty, domy a koleje jsem se snažil stavět.


Myslím, že moc dobře nefunguje pila - příliš rychle vykácí lesy kole ma pak je na suchu. Bylo by dobré umožnit posouvat oblast těžby, takhle se to bez cheatu na zrychlení růstu stromů nedá moc hrát.


Hra je to hodně dobrá, za mě snad až moc zdlouhavá. Dobře se u toho poslouchají podcasty.

pátek 1. dubna 2022

God of War: Dohráno, 10 z 10

 Konec hry je epický. Podíváme se do Týrovy svatyně a nakonec i dovnitř Jörmungandra


Skutečnou tragickou postavou hry je nebohá Freya. Oživí Mímirovu hlavu a několikrát pomůže Kratosovi zachránit Atrea před smrtí.
Jenomže také miluje svého syna Baldura slepou láskou a snaží se ho chránit před smrtí tak moc, že mu zkazí život a Baldur ji za to k smrti nenávidí a proklíná. Při finálním souboji se dokonce postaví proti Kratosovi.
A když nakonec Kratos s Atreem ve finálním bossfightu Baldura zabijí, zlomená Freya jim to nikdy neodpustí. Něco mi říká, že nás Freya v připravovaném dalším dílu nebude mít úplně v lásce.
Finále se odehrává v Jotunheimenu, zemi obrů. Tady se ukáže, že všichni obři uprchlí před Odinem a jeho Ásy jsou už dávno mrtví .Obryní byla i Atreova mrtvá matka. A největší překvapení nakonec - pozor, spoiler - Atreus je v proroctví známý pod jménem Loki. 

 

 

Tohle je konec. Dá se samozřejmě pokračovat, ve hře zbývají ještě valkýry a spousta neodemčených pokladů. Neprošel jsem všechny arény v Muspelheimu a do Niflheimu jsem jen strčil nos. Ale myslím, že mi to stačilo.

God of War je ve všech směrech skvělá hra. Poprávu je legendární. Má skvělý design, grafiku, soubojový systém, příběh, scénář, postavy. Skvěle pracuje s emocemi. Jedna jediná věc mi neseděla, a to jsou arény v Muspelheimu. Je to jednoznačně jedna z nejlepších her, jeké jsem v životě měl tu čest hrát. 

Za mě 10 z 10.