pátek 24. dubna 2009

Empire: Druhá indická válka

Druhá indická válka začala roku 1765. Shromáždil jsem své síly na hranicích s Mughalskou říší. Vpadl jsem ve čtyřech směrech: generál Daun ze Sindhu do Hindustánu, jižní armády do Rajpootany a Beraru a východní armáda z Bengálska rovněž do Sindhu.
Ukázalo se, že Mughalové využili příměří stejně dobře, jako moje jednotky. Čekaly mě plné stacky, opevněná města a silné jednotky. To mě potěšilo, se silnými protivníky je mnohem větší zábava.
Narazil jsem i na bojové slony, ale zatím se (naštěstí) moc nepředvedli, protože to bylo při dobývání Nagpuru v Beraru. Vlastně jsem je v akci neviděl, hodně jich dostali moji dělostřelci a než se sloni stihli zapojit, bylo po bitvě.
Město Berar mělo hradby, a odhodlané obránce, na kterých si můj první sled dokonale vylámal zuby. Chtěl jsem se pokusit o eskaládu. Moji stateční sepoyové se snaživě vydrápali na hradby, ale tam je přivítaly kartáčové střely, které je brzy rozvrátily. Musel jsem si vytvořit další průlomy v hradbách a dostat do města jízdu, aby se s artilerií vypořádala. Stateční Mughalové dokonce prorazili z města a utkali se se mnou na pláni. Obléhání, jak má být!

Empire: První indická vállka

Roku 1756 jsem zaútočil jsem v Indii. Koupil jsem právo průchodu územím Mysore a Marath Confederacy. Prošel jsem po východním pobřeží na sever a zaútočil na mocnou říši Mughalů, kteří ovládají celý sever Indie. Snadno jsem získal Orissu a Bengálsko. Zároveň jsem se vylodil na severozápadním pobřeží v Sindhu a dobyl Gudžarát.
Mughalové jsou velmi technologicky pokročilí. Jsou to muslimové, narozdíl od Mysore a Marathů. Mají silné loďstvo, používají řadové lodě 2. třídy. V bitvě u Cejlonu jsem na ně musel vytáhnout svoji nejlepší námořní taktiku soustředěné palby a útoku po větru.
V pozemních bitvách mě baví používat koloniální jednotky. Hlavně mám radost ze Sepoyů. V bílých rakouských kabátech a s bíločervenou republikánskou vlajkou nad hlavou vypadají nádherně!
Vzápětí jsem Mughalům nabídl mír. Překvapilo mě, že bez problémů akceptovali. Získal jsem čas na konsolidaci dobytých území a transport dalších jednotek z Evropy. Rozhodl jsem se pro trasu přes Sýrii a Irák. Armáda generála Dauna bez problémů prošla až do Perského zálivu, kde na ně čekalo loďstvo. Druhé dějství bojů o Indii může začít.

úterý 21. dubna 2009

Empire: Úvahy nad mapou

Pro dobytí Indie by se dost hodila rychlejší cesta, než obeplouvání Afriky. Mám to ještě složitější než atlantické národy, nejlepší jednotky vyrábím v Čechách, Rakousku a Uhrách, pak musím pochodovat do Chorvatska, kde se blízko Ragusy nalodím. Pak proplout Středozemním mořem, Gibraltarem ještě velký kus cesty k Cap Blanc, kde mapa končí. Jeden dva turny trvá cesta kolem Afriky a další turn Indickým oceánem na pobřeží. To je suma sumárum minimálně 7-8 turnů na cestě.
Dalo by se to snad zrychlit, a to buď pozemní cestou přes Turecko a Persii, nebo pochodem přes Suezskou šíji do Rudého moře, anebo ze Sýrie do Perského zálivu na loď. Zejména jízdní jednotky by možná šlo přesunovat touto cestou. Pokud by to byly plné armády, nemusel by to být nepřekonatelný problém a navíc bych cestou mohl dát pokouřit Turkům, těm psům pohanským.
Asi nejvíc se mi líbí cesta přes Perský záliv, pokud by tam odpadla doba na cestě mezi mapami. Musím zjistit, zda je to reálné. Klíčová otázka je, zda mapa Evropy a Indie plynule navazují bez nutnosti strávit pár turnů na cestě mimo mapu.

Empire: Texas, revoluce a Cejlon

Po získání Antiguy jsem zamířil na Trinidad a zničil jsem tak poslední hnízdo pirátů. Měl jsem docela štěstí, že se mým invazním lodím podařilo uklouznout silným pirátským flotilám, vylodit se a zase se vrátit zpět na Antiguu. Po dobytí města se pirátské flotily rozprchly a v karibiku nastal klid.
Zamířil jsem s invazní armádou do Texasu, jediné zbývající pobřežní zemi v rukou domorodců. Nechtěl jsem si to rozházet s Francouzi a Španěly, proto jsem se spokojil se získáním Texasu a vybudováním tabákových plantáží. Od té doby se Paříž s Madridem předhánějí v diplomatických nabídkách výměny za jiné kolonie, ale Texas je hodně výnosný, proto se ho nevzdám.
Získání přístavů v Karibiku mi ohromně usnadnilo další pronikání do Zadní Indie a na Madagaskar. Zabral jsem turecké a perské obchodní uzly a získal tak přístup k cenné slonovině a koření.
V Evropě jsem další expanzi zceal zastavil a soustředil se na technologický pokrok. Diplomatické úsilí podpořené penězi z obchodu mi přineslo protektorát nad německými zeměmi, což je potenciální riziko, pokud by se Nizozemí rozhodlo vpadnout do Hannoveru anebo Francie do Württemberska.
Moje rozvinuté univerzity pokračují ve vědeckém bádání, což s sebou nese nepříjemný vedlejší efekt: pokrok v osvícenství inspiruje masy k rebeliím proti absolutistické monarchii. Zejména v Maďarsku jsou nepokoje živené učenci z Budapešti na denním pořádku a uživí armádu stařičkého Waldo Bodmera.
Kolem roku 1754 jsem začal připravovat invazi do Indie. Mé místo na čele světových říší ohrožuje pouze Mughalská říše následovaná Francií. Nastal čas zatnout těm rozpínavým muslimům tipec! Spřátelil jsem se s Maráthskou konfederací a s říší Mysore a pomocí tučných úplatků koupil vojenský vstup na jejich území. Stáhl jsem jednu armádu z Texasu a druhou jsem začal stavět na Moravě.
Nepokoje v Evropě vyústily roku 1756 v revoluci. Rozhodl jsem se připojit k rakouským rebelům a svrhnout starý režim. Dobývání Vídně byla docela komická záležitost, mých pár jednotek domobrany po lanech vyšplhalo na hradby veliké pevnosti a pobilo chudáky obránce. Bohužel jsem ale neměl možnost zvolit konstituční monarchii, proto vzala zasvé i královská rodina. Rakouské republice nyní namísto Její císařské milosti Elisabeth Amálie I. vládne jakýsi prezident. Neslýchané! Jsem zvědav, zda dokážu posadit aristokracii zpět do sedla.
Roku 1757 jsem se vylodil na Cejlonu, který byl v rukou vzbouřenců. Za pochodu jsem dobyl město. Jen co nahradím ztráty, přijde čas přesunout se na kontinent a vyrazit na sever. Mughalové jsou sice můj starý obchodní partner, ale co se dá dělat! Tentokrát budu kolonizátorem.

středa 1. dubna 2009

Empire: 1744 - Karibská válka

Omezil jsem expanzi v Evropě a vrhl se na ekonomický růst. Jedinou válečnou akcí na starém kontinentě bylo dobytí Courlandu, který jsem vzápětí daroval Polsku. To se ukázalo jako dobrý tah, protože jako magnet začal přitahovat Švédy pronikající kolem Finského zálivu. Poláci mají najednou dost starostí sami se sebou a já mám klid.
Probil jsem svým obchodním lodím trasu ke Gibraltaru a roku 1937 dorazila moje obchodní flotila na brazilské pobřeží. Vyhnal jsem perské obchodní lodě a zabral obchodní kotviště. Začal jsem z Brazílie do Evropy dovážet cukr. Námořní obchod se brzy stal velmi důležitou složkou mé ekonomiky.
V té době mě začali znepokojovat Turci. Jejich flotily už se neodváží do Středozemního moře, ale pronikaly z Rudého moře do Indického oceánu a blokovaly moje námořní cesty. Svedl jsem s nimi dvě námořní bitvy blízko Mysu bouří v severní Africe.
Další slibné obchodní přístavy v Brazílii drželi piráti. Bez větších problémů se mi podařilo je zničit a obsadit přístav. Ekonomika šlapala jako kytka.
Prvořadou otázkou se stalo získání základny někde v Karibiku, kde bych mohl doplňovat posádky a opravovat lodě. Vyplul jsem tam roku 1742 s obchodní flotilou, ale brzy jsem narazil na velice silné pirátské loďstvo, které mě prohnalo po celém Mexickém zálivu. Musel jsem povolat své válečné loďstvo.
Roku 1744 jsem se vylodil u Antiguy, pirátského hnízda. Moje pěchota vyhnala pirátskou flotilu z přístavu a vzápětí jsem zaútočil válečným loďstvem.
Bitva byla nevídaný masakr na obou stranách. Pirátské galeony byly zatraceně odolné. Šest mých pyšných lodí šlo ke dnu, některé zmizely v plamenech. Pirátská flotila o deseti lodích dlouho dlouho odolávala, ale nakonec se vítězství přiklonilo na mou stranu. Zbyly mi tři notně pošramocené lodi s prořídlou posádkou. Co je ale hlavní: dobyl jsem Antiguu a získal tak vytoužený opěrný bod!
Nyní je třeba nabrat síly a vybudovat nové loďstvo. Peněz mám na to dostatek. Mír v Evropě jistě nepotrvá navěky, Rusové už přešlapují blízko mých hranic v Transylvánii a sbírají síly k útoku.