Omezil jsem expanzi v Evropě a vrhl se na ekonomický růst. Jedinou válečnou akcí na starém kontinentě bylo dobytí Courlandu, který jsem vzápětí daroval Polsku. To se ukázalo jako dobrý tah, protože jako magnet začal přitahovat Švédy pronikající kolem Finského zálivu. Poláci mají najednou dost starostí sami se sebou a já mám klid.
Probil jsem svým obchodním lodím trasu ke Gibraltaru a roku 1937 dorazila moje obchodní flotila na brazilské pobřeží. Vyhnal jsem perské obchodní lodě a zabral obchodní kotviště. Začal jsem z Brazílie do Evropy dovážet cukr. Námořní obchod se brzy stal velmi důležitou složkou mé ekonomiky.
V té době mě začali znepokojovat Turci. Jejich flotily už se neodváží do Středozemního moře, ale pronikaly z Rudého moře do Indického oceánu a blokovaly moje námořní cesty. Svedl jsem s nimi dvě námořní bitvy blízko Mysu bouří v severní Africe.
Další slibné obchodní přístavy v Brazílii drželi piráti. Bez větších problémů se mi podařilo je zničit a obsadit přístav. Ekonomika šlapala jako kytka.
Prvořadou otázkou se stalo získání základny někde v Karibiku, kde bych mohl doplňovat posádky a opravovat lodě. Vyplul jsem tam roku 1742 s obchodní flotilou, ale brzy jsem narazil na velice silné pirátské loďstvo, které mě prohnalo po celém Mexickém zálivu. Musel jsem povolat své válečné loďstvo.
Roku 1744 jsem se vylodil u Antiguy, pirátského hnízda. Moje pěchota vyhnala pirátskou flotilu z přístavu a vzápětí jsem zaútočil válečným loďstvem.
Bitva byla nevídaný masakr na obou stranách. Pirátské galeony byly zatraceně odolné. Šest mých pyšných lodí šlo ke dnu, některé zmizely v plamenech. Pirátská flotila o deseti lodích dlouho dlouho odolávala, ale nakonec se vítězství přiklonilo na mou stranu. Zbyly mi tři notně pošramocené lodi s prořídlou posádkou. Co je ale hlavní: dobyl jsem Antiguu a získal tak vytoužený opěrný bod!
Nyní je třeba nabrat síly a vybudovat nové loďstvo. Peněz mám na to dostatek. Mír v Evropě jistě nepotrvá navěky, Rusové už přešlapují blízko mých hranic v Transylvánii a sbírají síly k útoku.
Probil jsem svým obchodním lodím trasu ke Gibraltaru a roku 1937 dorazila moje obchodní flotila na brazilské pobřeží. Vyhnal jsem perské obchodní lodě a zabral obchodní kotviště. Začal jsem z Brazílie do Evropy dovážet cukr. Námořní obchod se brzy stal velmi důležitou složkou mé ekonomiky.
V té době mě začali znepokojovat Turci. Jejich flotily už se neodváží do Středozemního moře, ale pronikaly z Rudého moře do Indického oceánu a blokovaly moje námořní cesty. Svedl jsem s nimi dvě námořní bitvy blízko Mysu bouří v severní Africe.
Další slibné obchodní přístavy v Brazílii drželi piráti. Bez větších problémů se mi podařilo je zničit a obsadit přístav. Ekonomika šlapala jako kytka.
Prvořadou otázkou se stalo získání základny někde v Karibiku, kde bych mohl doplňovat posádky a opravovat lodě. Vyplul jsem tam roku 1742 s obchodní flotilou, ale brzy jsem narazil na velice silné pirátské loďstvo, které mě prohnalo po celém Mexickém zálivu. Musel jsem povolat své válečné loďstvo.
Roku 1744 jsem se vylodil u Antiguy, pirátského hnízda. Moje pěchota vyhnala pirátskou flotilu z přístavu a vzápětí jsem zaútočil válečným loďstvem.
Bitva byla nevídaný masakr na obou stranách. Pirátské galeony byly zatraceně odolné. Šest mých pyšných lodí šlo ke dnu, některé zmizely v plamenech. Pirátská flotila o deseti lodích dlouho dlouho odolávala, ale nakonec se vítězství přiklonilo na mou stranu. Zbyly mi tři notně pošramocené lodi s prořídlou posádkou. Co je ale hlavní: dobyl jsem Antiguu a získal tak vytoužený opěrný bod!
Nyní je třeba nabrat síly a vybudovat nové loďstvo. Peněz mám na to dostatek. Mír v Evropě jistě nepotrvá navěky, Rusové už přešlapují blízko mých hranic v Transylvánii a sbírají síly k útoku.
Žádné komentáře:
Okomentovat