pátek 21. prosince 2012

Assassin's Creed 3: Vězení a šibenice

Pátral jsem po Hickeym, jednom z Templářů, který měl v úmyslu zavraždit George Washingtona. Templáři to dobře navlékli: byl jsem zajat namísto Hickeyho a putoval jsem do vězení.
Tahle část hry mi hodně připoměla Mafii 2. I tady se pořádaly boje mezi vězni.
Pokus o útěk z vězení se nezdařil, místo toho mě čekala šibenice. Hra tady opět demonstruje svojí technickou sílu: dav rozzuřených newyorčanů vypadá úchvatně.
Hlavní parchant Lee mi dal na hlavu kuklu a na krk oprátku. Už jsem se houpal na konci lana, ale naštěstí mi věrní Assassini pomohli utéct a zastavit Hickeyho těsně před atentátem. Byl jsem opět na svobodě.

Assassin´s Creed 3: Bunker Hill

Bitva na Bunker Hillu je další ze znamenitých bitev americké Války o nezávislost. Odehrála se 17.června 1775. Revoluční armáda se tu utkala s britskými jednotkami, které se tu vylodily z obleženého Bostonu.
Bunker Hill je kopec, na kterém stála revoluční armáda pod velením generála Israela Putnama. Hra zachycuje moment, kdy se Loajalisté již vylodili a chráněni palbou z děl zabrali kopec Breeds Hill.
V první fázi mise jsem musel zlikvidovat dvě britské lodi, pálící na kopec. Mise byla hodně zajímavá, nejtěžší bylo jí uhrát bez toho, aby vojáci na lodích způsobili poplach. Klíčové bylo načasování a přiblížení k lodím z odvrácené strany. Několik vojáků jsem musel shodit do vody, jednoho zastřelit lukem ze stěžně a jednoho zabít ze vzduchu.
Po návratu na bojiště jsem měl spadeno na generála Pitcairna nacházejícího se na protějším kopci Breeds Hill, daleko za liniemi červenokabátníků.
Hra tu krásně demonstruje sílu engine: na bojiště jsou stovky vojáků.
Musel jsem přeběhnout bojiště. Pro plnou synchronizaci bez škrábnutí, což nebylo vůbec jednoduché. Musel jsem přebíhat mezi jednotlivými salvami od krytu ke krytu a vyhýbat se salvám červenokabátníků na Breeds Hillu. Hra tu krásně ukazuje rozdíl mezi neorganizovanou a nepravidelnou revoluční armádou a efektivní britskou vojenskou mašinerií. Snažil jsem se bojiště oběhnout zprava, ale nebyla to nejlepší taktika: při postupu středem jsem se mohl mnohem lépe krýt.

pondělí 10. prosince 2012

Assassin's Creed 3: Philadelphia

Navštívil jsem Národní shromáždění ve Philadelphii. Tady vznikne Deklarace nezávislosti.

Philadelphie tu není jako město, podíval jsem se jen dovnitř do budovy.
Chvilku jsem si povídal se samotným Georgem Washingtonem, který byl jmenován nejvyšším velitelem Revoluční armády.

Warhorse Studios: technologické demo krajiny

Warhorse Studios dlouhodobě sleduji. Hodně se těším na jejich první hru, údajně husitské RPG. Tady je jejich technologické demo. Vypadá to hodně dobře. Celkem nepochybuji, že po grafické stránce to bude výborné a těším se na informace o hratelnosti.

neděle 9. prosince 2012

Assassin´s Creed 3: Bitva u Lexingtonu a Concordu

Bitva u Lexingtonu a Concordu (vlastně to byly bitvy dvě ve stejný den, 19.4.1775) je první pořádná bitva ve hře a také první bitva v americké Válce za nezávislost.
Lexingtonští domobranci se shromáždili  za úsvitu. Bylo jich jen pár.
 Britských sil pod vedením Johna Pitcairna byla velká přesila. Chtěl jsem zabít Pitcairna, ale musel jsem místo toho ujíždět varovat Concord.
V Concordu jsem dostal za úkol velet obraně mostu.
Musel jsem přejíždět mezi třemi různými postaveními u mostu a velet k palbě. Byla to docela náročné na časování, být ve správnou chvíli na správném místě. Modrokabátníci se nechávali hloupě pobíjet, ale pokud jsem jim zavelel, dokázali zničit nepřátelskou četu jednou salvou.

Assassin´s Creed 3: Půlnoční jízda Paula Revereho

Opět jedna z legendárních epizod Války za nezávislost: půlnoční jízda Paula Revereho 17.4.1775. Cílem bylo zburcovat domobranu Lexingtonu a Concordu před blížící se britskou armádou.
V AC3 ovšem Paul Revere jel jen jako můj spolujezdec ukazující cestu. Na mě bylo řízení koně.

Byla to docela zábava,nepříliš těžká záležitost. Jen jsem musel občas dávat pozor na pochodující britské jednotky.

Assassin´s Creed 3: Na lovu

Lov velkých šelem je v AC3 pojatý jako akční minihra. Je třeba reagovat a mačkat správné tlačítko na XBOX ovladači. neumím si moc představit, jak se tohle hraje na klávesnici, ale na XBox controlleru s Force Feedback to funguje znamenitě.
Kuguár je asi nejnebezpečnější šelma. Pokud člověk nedá pozor, odkud zaútočí, může bát taky pozdě.
Medvěd se loví mnohem snáze. Obvykle je to otázka dvou tří útoků.
 Je samozřejmě možné lovit otrávenými šipkami nebo lukem, ale boj zblízka pouze se skrytou čepelí je mnohem zábavnější.

středa 5. prosince 2012

Assassin´s Creed 3: Boston Tea Party

Bostonské pití čaje je historická událost, která stála na počátku amerického boje za nezávislost. Díky krátké americké historii jsou tyto epizody zdokumentovány a obecně známy do takových detailů, jaké jsuo v evropském prostředí nepochopitelné.
Byl jsem u toho. Sledoval jsem, jak jsou lidi v Bostonu postupně víc a víc naštvaní na britskou vládu, exekuce a daně. Viděl jsem, jak se lidé shlukují a protestují proti nuceným odvodům do armády. Sám jsem pár odvedencům pomohl na svobodu a získal tak pár spojenců.
Mise je luxusně udělaná. V první fázi se likvidují červenokabátníci strážící lodě. I když je jich i s velitelem patnáct, je to celkem snadné.
Ve druhé fázi je třeba hájit lodě, zatímco moji spojenci házejí náklad čaje do vody. Pro plnou synchronizaci je potřeba do vody navíc vlastnoručně naházet pár červenokabátníků a deset beden čaje a navíc zvládnout zabití ze vzduchu pomocí bajonetu.
Při tom všem nesmí zemřít klíčové postavy, což není úplně triviální. Mise mi dala docela zabrat a hrál jsem to na celkem dost pokusů (možná šest, možná deset).Vždycky mi něco nevyšlo - buď jsem nestihl čaj, nebo jsem nezvládl naházet vojáky do vody, případně mi postava při výskoku tvrdohlavě zahazovala mušketu a zabíjela tomahawkem.

Mimochodem, hra tady opět předvedla sílu svého engine. V pohodě utáhla dvě plachetnice, na kterých si to rozdává kolem deseti chlapů, a nábřeží doslova našlapané lidmi.
Výsledek rozhodně stál za to: opět jsem byl u toho, když se tvořily dějiny!

Assassin's Creed 3: Námořní bitvy

Hodně zajímavou a specifickou kapitolou AC3 jsou námořní mise. Některé jsou zaměřené na plavbu a boj na moři, jiné se odehrávají někde na moři (např. v karibiku), ale hratelnost je tradiční.
Tahle krásná loď ležela v zálivu jako vrak. Jeden z mých lidí - starý mořský vlk - ji dal do pořádku.
Řízení lodi je prostě geniální. Ještě nikdy ve hře jsem neviděl tak skvěle vymyšlené ovládání lodi. Funguje tu vítr, je možné skasat nebo rozvinout plachty a samozřejmě řídit palbu z děl. K dispozici jsou mohutná děla, která se míří nastavením celé lodi (kam se kapitán dívá, tam jde palba - tohle je prostě geniální nápad!), i mířené slabší kusy. Při nepřátelské palbě je možné dát posádce pokyn sklonit hlavy a schovat se, čímž se limitují způsobené škody (další geniální nápad!).
Hrál jsem už docela dost her, kde se nějak manipulovalo s plachetnicí. Většinou to byly strategie (např. Empire Total War nebo Port Royale). Ještě nikdy to nebylo ale tak pohlcující a zábavné. AC3 opět nachází ten správný balanc mezi realističností a hratelností: mise jsou docela náročné, ale ne tak, aby to frustrovalo. Zatím jsem všechny na několikátý pokus zvládl.
Fantastická je i rozmanitost námořnách misí. Od úvodního proplouvání kanálem přes ochranu kupeckých lodí až po pronásledování pirátů anebo ostřelování nepřátelské pevnosti. Je to prostě paráda!
Jsem docela zvědav, jestli se dočkám i nějakého hákování a bojů na palubě nebo na stěžních. Zatím jsem všechny námořní bitvy stál u kormidla.
Tenhle screenshot je z infiltrační mise do pevnosti. Lodí jsem jen přijel k pevnosti a pak zase odjel - tím hra trošku připomíná Dishonored, které jsem hrál nedávno.
Musel jsem proniknout dovnitř, probít se k části mapy kapitána Kida a pak utéct z pevnosti, kterou mezitím moji přátelé z lodi pilně ostřelovali. Výsledný zmatek byl opravdu masakr k pohledání.
Úplně mě fascinuje, jak AC3 pracuje s vodní hladinou. Fungují tu vlny - i ty velké, za kterými se schová celá nepřátelská loď. Řídit loď v takovém vlnobití je nepopsatelně skvělý zážitek! Fantasticky fungují i útesy - voda při nárazu na skalisko stříká vysoko do výšky, což vypadá úžasně autenticky.
Zatím mě námořní mise neskutečně baví. Jen se bojím, aby jich ve hře bylo dost.

neděle 2. prosince 2012

Assassin's Creed 3: Divočina

Hra za Connora jepřece jen ještě jiná káva, než za Kenwaye. Connor se dokonale pohybje v divočině. Je schopen doslova letět po větvích stromů a výborně šplhá po skalách.
V divočině je spousta vedlejších úkolů. Dá se tu lovit, hledat poklady, sbírat ptačí pírka, odemykat pohledy z výšky. Příroda je úžasně živá a dynamická. Lov je skutečná zábava: ulovit zajíce je něco úplně jiného než si to rozdat s naštvaným medvědem anebo kuguárem.
Dole pode mnou táboří hraničáři. Vede je legendární Daniel Boone, další slavná historická postava. Boone vypráví neuvěřitelé historky a posílá mě na hodně zajímavé questy. Jednou jsem tak stopoval sasquatche, ze kterého se vyklubal zarostlý trapper žijící v jeskyni. Jindy jsem v Bostonu hledal mořskou příšeru a našel jsem chlapa, který zkoušel oblek pro potápění.
Příroda v divočině je nádherná a rozmanitá. Funguje tu počasí i denní doby, jednotlivé regiony v divočině mají specifický charakter.
Tenhle stařík se jmenuje Achilles Davenport. Je to bývalý assassin žijící na odlehlém sídle v divočině. Trénoval mě a daroval mi Hidden Blades - nátepníky ukrývající vysouvací čepele. Connor je stále ještě chlapec, ale postupně sílí.
V Bostonu jsem se připletl k incidentu známému jako Bostonský masakr, při kterém se poprali místní lidé s vojáky a pár lidí při tom příšlo o život. Byl jsem svědkem toho, že za rozpoutáním masakru stáli Templáři. Zahlédl jsem Leeho a také Kenwaye.

sobota 1. prosince 2012

Assassin's Creed 3: Connor na scéně

 Tak jsem začal hrát za Connora, syna Kenwaye a Zio. Connor vyrůstá mezi Mohawky, lidem dlouhých domů. Všichni indiáni si ve hře povídají nářečím: muselo to stát hroznou spoustu práce a peněz. Působí to hrozně dobře. Jedinou nevýhodou jsou jména: jsou nezapamatovatelná a nevyslovitelná.
Sotva jsem si  coby  malý Connor zahrál s ostatními indiánskými dětmi na schovávano, vesnice byla napadena Assassiny. Staří známí - Lee a ostatní Kenwayovi kamarádi vesnici bez milosti vypálili. Krásná Zio přitom přišla o život.
 A zase skok o pár let dopředu- Connor už dospívá a učí se s kamarádem Kanento:konem lovit. AC3 má hodně propracovaný systém lovu: kromě zbraní na dálku i na blízko tu je stopování, líčení ok a kladení návnad. Tohle je hodně fajn: věci získané lovem lze jednak zpeněžit, jednak odevzdat v různých vedlejších questech.
 Stará vesnická vědma měla jedno Apple of Eden a pomocí něj mě uvedla do transu.
Vtělil jsem se do podoby orla a rozmlouval jsem s Prastarou rasou. Mimochodem, letecká pasáž je docela nepříjemně těžká: na 100% synchronizaci se to musí proletět jen se dvěma nárazy do stromů. Orel je jen těžko ovladatelný, pohybuje se konstantní rychlostí v omezeném koridoru (a nedá se tak třeba vyletět do výšky a vyhnout se stromům). Hrál jsem to snad na 20 pokusů, než se mi to podařilo úspěšně dokončit.

Assassin's Creed 3: Kenway je templář!

konečně jsem vyrazil z Bostonu do divočiny. Připletl jsem se sem v zimě. AC3 má luxusní sníh, naprosto unikátní a ve hře dosud neviděný: umí si poradit se stopami lidí i zvěře, umí sníh mělký i hluboký. A prodírat se sněhem po pás je zatraceně pomalejší, než se pohybovat po vyšlapané pěšince.
Dalším targetem byl generál Braddock, pývalý Kenwayův přítel. Krásná indiánka Zio se ho chtěla zbavit, aby pokazila jeho expedici do divočiny.
Braddockovým  průvodcem byl samotný George Washington. Epizoda s neúspěšnou výpravou se skutečně stala.
Jak příběh AC3 roste do šířky, narůstá i počet historických osobností. Snažím se poctivě pročítat záznamy v databázi a skutečně je o čem číst. Tahle historická epocha je mnohem lépe zdokumentovaná, než renesance, z předchozích dílů.
Nakonec se mi podařilo Braddocka zneškodnit. Indiánka Zio mě odvedla do jeskyně skrývající vchod do svatyně Starých.  Je to ta stejná jeskyně, kde jsem byl na začátku hry s Desmondem. Kenway se tam zatím nedokázal dostat, protože nemá Apple of Eden. Zio si s Kenwayem padla do oka. Ve hře se to odbylo cudným polibkem. Modří vědí, že z jejich svazku se zrodí hlaví hrdina Connor.
Po návratu do Bostonu jsem utrpěl šok. Ukázalo se, že Kenway není Assassin, ale Templář! Všichni ti celkem sympatičtí chlapi, jako třeba Lee tady na obrázku, byli do jednoho templáři. To mě tedy mate ... Kenway má všechny assassinské dovednosti, chová se a pohybuje jako Assassin. Je snad templář, i když Assassin původem? Dědic Altaira a Ezia Auditore? Kdo vlastně je Kenway? Mám pocit, že se to časem dozvím.

středa 28. listopadu 2012

Assassin's Creed 3: Dokonalé prostředí

V Bostonu mě naplno zasáhla dokonalost herního prostředí. Město je velikánské a nacpané množstvím obsahu a lidí.
Všude vlají anglické vlajky a pochodují Červenokabátníci. Do vypuknutí americké revoluce za nezávislost zbývá ještě hezkých pár let.
Jednou z prvních známých postav je Benjamin Franklin. Přiznám se, že jsem americkou historií celkem nedotčený, ale Franklina jsem přece jen poznal. Vystupuje tu jako celkem zábavná figurka - je majitelem obchodu. Vedl jsem s ním skvělý rozhovor na téma, že je pro muže lepší si začít se starší ženou než mladší. Franklin to dokázal podpořit vskutku výbornými argumenty.
V Bostonu jsou koně. Není problém se projet širokými ulicemi. Vzpomínám, že v Římě v AC2: Brotherhood to moc dobře nešlo kvůli úzkým uličkám, a v AC2: Revelations v Istanbulu koně nebyli vůbec.
I tady je známá sychoronizace - odkrývání mapy vyšplháním na vysoké místo. Subjektivně ty kostely působí srovnatelně vysoké jako minarety na Hagia Sophia ... že by jim tvůrci trošku pomohli? Pravděpodobně to bude naopak, v předchozích dílech byly landmarky spíše zmenšené.
Cestou k zabití prvního cíle  - otrokáře Silase - jsem potkal krásnou indiánku. Něco mi říká, že to jednou bude matka budoucího hlavního hrdiny.
Byl jsem v převleku za červenokabátníka. Funguje to ale jen na prosté vojáky, důstojníky musím buď obejít, nebo zlikvidovat.
Zatím se se mnou nechtěla moc bavit. Snad jsem u ní trošku udělal očko osvobozením zotročených soukmenovců!
Zabití Silase už byla docela challenge. Tedy, když jsem to chtěl splnit se 100% synchronizací. Musel jsem nacvičit zabití zpoza rohu - nový způsob, který v předchozích hrách nebyl implementován.
Než jsem se dostal k Silasovi, musel jsem se prosekat skrz červenokabátníky. Byla to docela regulérní bitva. Už se těším, jak to bude dál!

Assassin's Creed 3: První dojmy

Na Assassin's Creed 3 jsem se těšilod chvíle, co jsem se dozvěděl, že se připravuje. Měl jsem lehce smíšené pocity z umístění do Ameriky, ale těšil jsem se na nový herní engine. Hru jsem si nedočkavě koupil na Steamu v De Luxe verzi, abych to měl rovnou se všemi budoucími DLC.
Po odehrání prvních pár hodin musím říct, že se mi to hrozně líbí. Čekal jsem, že budu hrát za indiána, ale zatím hraju pořád za britského gentlemana jménem Haytham Kenway - assassina a pravděpodobně otce budoucího hlavního hrdiny. Na to, že jsem tomu zatím dal pět hodin hraní a pořád jsem víceméně v tutorialu, to není špatný výsledek.
Začátek hry se odehrává v britském divadle. Úvod do pohybu s assassinem jsem si odbyl šplháním pod divadelními lóžemi a přes pódium, abych se dostal k templáři - držiteli tajemného talismanu.
Na první pohled upotá neskutečně bohaté prostředí. Jakkoliv jsem si myslel, že už předchozí díly Assassin's Creed excelovaly množstvím postav, AC3 posouvá laťku zase o pěkný kus dál. Postav je tam opravdu neskutečně a působí ohromně životně. Generické naskriptované postavy se stejnými pohyby jsou ty tam.
V Anglii jsem se moc neohřál. Ocitl jsem se na lodi plující do Ameriky. Opět zaskočí neskutečná propracovanost a rozlehlost lodi.
Loď je plně přístupná, dá se šplhat po lanoví a stěžních až po nejvyšší koš. To je opravdu bomba!
I podpalubí je skvěle propracované, plné námořníků, kteří si v noci krátí čas tancem. Namodelovat a naskriptovat tohle všechno muselo dát neskutečnou práci!
Na lodi se vlastně odehraje jen malá dějová epizodka, která by snad ve hře ani nechyběla, kdyby ji tvůrci vypustili. Je ale tady a hra je tím zase o kousek lepší. Mám rád maximalistický přístup!
Přistáváme v Bostonu. Úvodní titulky, hra začíná.