sobota 27. prosince 2008

WAR: Nová postava

Tak tohle je nový Keonax- trpasličí Runepriest. Čistý healer, asi nejlepší za Order, ale také slabý ve všem ostatním kromě healingu. Zabíjet cokoliv je s runepriestem porod: sice vydržím, ale trvá to hodně dlouho.
Trpasličí questy, architektura a celá příběhová linie mi hodně vyhovuje. Musím hrát trošku na efektivitu, abych u toho nestrávil mládí. Runepriest zkrátka září v grupě, není to až tak char na sólo hraní. Ale to jsem věděl předem, než jsem do něj šel.
Co se mi hoodně líbí je Altdorf. Inevitable City jsem nemusel, jezdil jsem tam jenom když jsem musel do banky. Altdorf je naproti tomu fajn město se spoustou zajímavých staveb, čtvrtí a questíků. Kvetoucí město mi prostě sedne mnohem víc, než chaotické Inevitable City s ploužícími se démony.
Už za první dva dny hraní za Order jsem Altdorf poznal líp, než jsem kdy poznal Inevitable City. Je tu nějak víc questíků.
Tohle je High King Thorgrim Grudgebearer. Vypadá krásně majestátně. Než nám do hry dodají trpasličí hlavní město, je na návštěvě v Altdorfu.

WAR: Reroll

Tak jsem rerollnul. Smazal jsem postavu a jdu hrát za Order.
Jak k tomu došlo? Ninjagon se nepohodl s Khaelem, guild leaderem Runeblade of Darkness. Vyhodnotil to tak, že v RoD už nelze dál pokračovat a rozhodl se rerolnout. Varianta leavnout guildu a pokračovat jinde nehrozila, to by znamenalo přetahovat se o lidi a zlou krev. Varianta přejít na jiný server taky nebyla nic moc. Takže zbýval reroll.
Pro mě nebylo co řešit, šel jsem s ním.
Tak jsem 24.12.2008 zmáčkl to tlačítko DELETE a napsal jsem YES. Měl jsem odehráno 7 dní, 23 hodin a 29 minut.
Pravda, neloučilo se mi lehce s mým Squig herderem, kterého jsem pracně vypiplal na level 32. Hrál se mi moc dobře, bylo to fajn a skvěle jsem se bavil. Zrovna jsem se začínal rozkoukávat v Tier4, a teď tohle.
Pravdou je, že Order mi vždycky víc seděl morálně. Lépe se s nimi ztotožňuji. Byl jsem schopen hrát za Greenskina, ale styl Chaosu mi byl vždycky proti srsti.
Za Order taky hráli moji přátelé z Eonarians, dosud mají na našem serveru postavy, i když teď pilně hrají Wrath of the Lich King.
Na našem serveru Eltharion je Order trošičku slabší než Destruction. Nevadí, aspoň to bude větší challenge.
Tady kolem jsou screenshoty dokumentující, co jsem za tu dobu odehrál a dokázal. Chci mít alespoň jednu plně vyvinutou postavu, tak mě asi všechny ty pracné unlocky čekají znovu. To je pech, ale nic s tím nenadělám.
Tak tedy - Keonax za Destruction je mrtev, ať žije Keonax za order!

čtvrtek 18. prosince 2008

GTA IV: Živé město

Grand Theft Auto IV jsem začal hrát ze zvědavosti. Recenze plné superlativů napovídaly nevídanou pecku.
Na první pohled jsem měl pocit, že hraju Kmotra. Stejné krkolomné ovládání adaptované z konzolí, stejné prolínání volného hraní ve městě. To mě zpočátku trošku naštvalo, protože Kmotra jsem hrál celkem nedávno a od GTA jsem si sliboval něco jiného.
Naštěstí jsem vytrval, abych zjistil, že to opravdu byl jen bezprostřední první dojem. GTA IV není Godfather.
Za prvé: GTA se hraje hrozně příjemně. Je to mnohem zábavnější, protože je tu vždycky mnohem víc věcí, které se dají dělat. Například zavolat známým mobilem a jít s nimi na striptýz, do hospody, na bowling nebo na hamburgr. A budovat si tak reputaci. Nebo si jít koupit do obchodu nové hadry, a dočkat se tak pochvaly od Michelle, kočky, se kterou chodím občas ven. Na ovládání se koneckonců dá zvyknout.A grafika - ta je jednoduše skvostná.
Za druhé: příběh v GTA je naprosto bezvadný. Niko Bellic, přistěhovalec odkudsi z Jugoslávie s dokonalým slovanským přízvukem (Srb? Chorvat?), postupně objevuje realitu Ameriky a propracovává se v potravním řetězci výše. První mise jako taxikář, pak jako gorila, vymahač dluhů pro ruskou mafii, nájemný žoldák pro jamajské drogové dealery. Á propos: niggas mluví naprosto dokonalým slangem, Badman je tak nesrozumitelný, že Little Jacob musí překládat.
Příběh odsýpá a jak se mi to jeví, zřejmě je naprosto nelineární. Záleží opravdu jen na hráči, co kdy a jak řeší. To hodně moc potěší.
Za třetí: Liberty City. To město prostě ŽIJE. Nejsou to jen chodci, ale tisíc a jedna nascriptovaná scéna a unikátní situace, které se tu díky umělé inteligenci odehrávají.
Stalo se mi, že jsem v misi selhal a musel jí hrát znovu. A opravdu jsem nechápal, když rozhovor s některým ze společníků probíhal úplně jinak než poprvé! Hra má zjevně obrovské množství dialogů, které se volí náhodně a hra je tak naprosto dynamická.
Totéž rádio: v každém autě se dá naladit jedna z mnoha rozhlasových stanic, které obsahují jednak dost slušnou muziku, jednak vynikající pořady - reklamy, diskuse s politiky, apod.
Za čtvrté: auta. Ta hra je opravdu hodně o autech. Řídit auta v Liberty City je radost, provoz je hustý. Každé auto je naprosto jiné. Řídil jsem tu už leccos, od choppra přes cadillaky a moderní auta až po policejní auto, dodávky a dokonce popelářský vůz. A je to BOMBA, super pocit, kvůli kterému zvažuji pořízení volantu s pedály.
Ještě jsem na samém začátku hry a zatím se mi odkrývají další super věci, které se tu dají dělat. Teď například jsem získal přístup na internet v internetové kavárně, a už jen to je naprosto super.
GTA IV je zatím opravdu radost. Doufám, že to tak bude i dál.

středa 17. prosince 2008

WAR: Praag a masivní RvR

Dlouho jsem na blog nesáhl. Byl jsem poslední měsíc hodně časově zasekaný. Ne že bych nehrál, ale neměl jsem kdy psát. Snad se to teď během Vánoc zlepší.
Tenhle nádherný démon dává questy v High Pass. Pěkně impozantní pacholek, kterého vyvolali sorcereři a drží ho zkrátka uprostřed plamenů.
Tohle je Praag - centrální město v T4 Empire/Chaos zóně. Ano, je to parafráze Prahy, i s Orlojem, který se nachází na centrálním náměstí. Vedou se o něj tuhé boje. Mám rád Praag, je to moc zajímavá zóna.
Poslední dva screenshoty ilustrují neuvěřitelný výkon hry. V posledním patchi byl implementován mechanismus odměňující hráče za Open RvR. A co se nestalo: všechno se to začalo mydlit po všech zónách! Na straně Destruction se nás sem tam sešlo i přes stovku. kdo chce, může si to spočítat.
Co mě na tom fascinuje: ta hra to v pohodě utáhla, všechno se krásně hýbe, a to i tehdy, pokud se takovýhle zeg potká se stejně velkou partou Orderu! Tomu říkám Masivní multiplayer!
Tady je vidět, jako to vypadá při dobývání hradu. Ne že bych toho nějak moc zvládl dělat, vždycky jsem si nabral target a šel do něj víceméně naslepo. Ale i to k válečnému šílenství patří.
Při rolování na truhlu jsem měl číslo asi 95, někdo hlásli, že má 115. Takže tolik se nás tam slezlo. To není špatné.