pátek 16. června 2017

pondělí 12. června 2017

Mass Effect Andromeda: Dohráno, 8 z 10

No a to bylo všechno. Pak už byla jen závěrečná animace. Všechny rasy se sešly na Meridianu a slavily. Potěšila mě sladká pusa od Cory.
Protože je Mass Effect open-world hra, dá se pokračovat v hraní a side questech i po dokončení hlavní linie.
Já jsem měl všechno podstatné už hotové. Potěšilo mě, když mi Drackova vnučka Kesh ukázala zdravou snůšku svých vajec. Zřejmě se krogani konečně zbavili prokletí genofágu.
Moje mezihvězdná mapa ukazuje 96% splnění. Všechny planety mám namaxované na 100% viability. Za což jsem dostal jako odměnu jen poměrně trapný dialog. Jo a taky po mě pojmenovali planetu.
Kdybych to měl shrnout, tak se mi Mass Effect docela líbil. Nejsem zklamaný z konce jako u trojky. Když nic, je to alespoň úlevný happyend. Pravda ale je, že trošku víc zásadních voleb by hře slušelo.
Když se ohlédnu za těmi dvěma měsíci, které jsem strávil s Andromedou, tak jsem se bavil. Nevadilo mi létání po vesmíru, animacemi planet jsem většinou relaxoval. Bojový systém s jetpackem a planetární vozítko byly jedinečné a skvělé. Crafting byl trochu nadbytečný a věyšinou jsem ho ignoroval. Jel jsem si jen jednu sadu brnění a dvě zbraně. Většinu předmětů jsem nepotřeboval a kredity vůbec. Multiplayer jsem ani nezkusil.
Loyalty mise byly skvěle udělané. Jednotlivé planety povedené a osobité. Rozbité animace jsem neviděl, prý už jsu stejně opravené.
Údajně je ve hře transsexuální postava, která lidi pohoršuje. Na tu jsem vůbec nenarazil. V dialozích párkrát zabolel debilní americký hrdinský patos a několik úlitbiček levicové politické korektnosti.  Ale celkově to nebylo nic, co by se nedalo překousnout.
Ryder měl kupodivu docela slušné možnosti větvení dialogu. Leckdy docela zábavně hlásil. A ostatní postavy jakbysmet.
Chybělo tomu trošku dramatické šťávy. Určitě si umím představit lepší práci s vedlejšími postavami. Tady se promarnil dramatický potenciál postav mimo posádku Tempestu, jako je Moshae, Evfra nebo direktor Adisson. Toho bych s chutí svrhl.
Side questy byly většinou tupě repetitivní. Hodně aktivit jsem nedodělal, nebyl důvod. Nechci lovit achievementy.
Hra celkově bídně pracuje s emocemi. Většina vedlejších postav a dialogů je odříkaná bez šťávy. Hlavní postavy jsou fajn a některé z nich vyloženě dobré - Drack, Peebe, někdy Jaal. Costa mě štval jako postava, ale napsaný a zahraný byl slušně. A věčná škoda, že pilotka Suvi je lesbička. Má jednoznačně nejvíc sexy hlas v celé hře.
Sečteno a podtrženo, užil jsem si to a bylo to fajn. Mohlo to být lepší, ale rozhodně si nemyslím, že je tak veliký rozdíl mezi Andromedou a třeba trojkou.
Za mě 8 z 10.

Mass Effect Andromeda: Velké finále

Finále závěrečného Mass Effectu se odehrává na Meridianu. Člověk by řekl, že Meridian je něco jako opak Hvězdy smrti. Umělá planetka, která obsahuje ústředí pro řízení terraformingu. A taky ideální prostředí pro život.
O Meridian jsem se musel popadnout se samotným Archonem, Hlavním hajzlem a hlavou Kettů.
Jako by nestačilo, že je Archon hlavní svině. ještě navíc mi unesl ségru. A mučil jí, aby ho dovedla k Meridianu.
Tvrdé přistání na palubě Meridianu a následná divoká honička prostříhaná s vesmírnou bitvou snese srovnání s Hvězdnými válkami.
Když se tu do bitvy přímo zapojili někteří moji spojenci, které jsem si tak pracně během hry získal, hodně moc mě to potěšilo. Tohle v Mass Effectu taky ještě nebylo. Jeden z nejlepších momentů ve hře!
Unesený Tempest natvrdo přistál na vnitřní straně Meridianu.
Archon zatím drtí chudinku Saru, aby z ní dostal tajemství SAM a komunikace s remnantími technologiemi.
Závěrečná řežba se odehrává kolem Archona zapojeného do remnantího stroje. Dost slušný chaos, ale s nabušeným Drackem a Corou po boku nic, co by se nedalo zvládnout.
Trošku mě znepokojoval remnantí Architect, kolem kterého se finální rubačka odehrávala. Čekal jsem, že po zlikvidování remnantů budu bojovat s architektem a teprve pak si to po chlapsku rozdám s Archonem. Ale nebylo tomu tak. Během závěrečného souboje jsem jen zapojil tři konzole a pobil armádu remnantů. Architekt se zhroutil sám. Archon se odpojil od Meridianu a zřítil se k zemi. Věčná škoda, byl bych ho rád fyzicky propleskl.

Mass Effect Andromeda: Nekonečný vesmír

Hlavní devizou a jedinečným přínosem Andromedy je vesmír, který opravdu působí jako nekonečný. Už jsem to tu psal, ale neuškodí si to připomenout znovu.
Je to díky planetám, kde člověk nevidí za obzor. A jen díky vozítku přežívá a prozkoumává zákoutí a tajemství cizích planet. Které - jasně - nejsou nekonečné, ale jsou veliké tak akorát, aby ten pocit navozovaly. A to je to, co se počítá.
H-047c je nejvíc vesmírovatá planeta v celé Andromedě. Vypadá jako povrch Měsíce. Po prachových pláních se dá prohánět jen ve vozítku, ve skafandru se tam chodit nedá. Navíc se tu projevuje nízká gravitace, takže vozítko dokáže provádět hodně zajímavé prostocviky.
Střílecí pasáže se odehrávají jen pod kopulemi, do kterých vozítko zajede přechodovou komorou. Pro mě příjemné překvapení, to jsem v Mass Effectu vůbec nečekal a bylo to naprosto super!
Špičková byla jedna z loyalty misí - tuším že záchrana asarianské archy. Během téhle mise jsme se pohyboval v obří kettí lodi. Vtip byl v tom, že se na lodi prohazovala gravitace. Takže jsme si jednu obří místnost prošli po podlaze, pak se přehodila gravitace a šli jsme totéž po stropě. Naprosto super!
Vůbec bych poznamenal, že loyalty mise byly obecně skvělé. Výborně nadesignované, slušně naskriptované, zábavné a originální.
Jak se tak střetnutní s ketty blížilo vyvrcholení, přibývalo epických momentů. Jako třeba útok na Meridian, obří Remnantskou základnu.
Hvězdných válek jsem si bohužel užil jen jako divák v cutscénách.

S Loyalty misemi pro Peebee jsem se nejvíc trápil. Někde jsem ustřelil s romancí, tak jsem se za  odměnu dočkal jen nástupu posádky. Aspoň něco.

neděle 11. června 2017

Mass Effect Andromeda: Romance

Ve vesmíru Andromedy nesmí chybět láska a romantické vztahy.
Snažil jsem se rozjet romanci se všemi členkami posádky i mimozemšťankami na planetách. Ale úspěch jsem měl jenom u věrné Cory, která se mnou absolvovala většinu misí.
Usiloval jsem především o Peebee, ale tam jsem něco zvrtal a romanci se mi nepovedlo dotáhnout. Taky kvůli dlouhému záseku na Havarlu, který mi u Peebee dlouho blokoval dosažení loajality.
Pak jsem se dočetl, že lze mít plnohodnotně naplněný vztah jen s jednou postavou a ten pak zablokuje všechny ostatní.
Tak si vlastně nemůžu stěžovat,
Kdesi na Internetu jsem se dočetl, že nějaká skopová hlava se nechala slyšet, že je sex v Mass Effectu příliš explicitní a že to je soft porno. Tak to si fakt nemyslím.
Ve hře jsem viděl vlastně jen to, co je tady na screenshotech. A bylo to decentní a pěkně zpracované. Rozhodně si nestěžuju.

Mass Effect Andromeda: Džungle na planetě Havarl

Planeta Havarl je vlastně  město zarůstající agresivní džunglí. Je tu spousta agresivní fauny a příslušníků angarského bojového hnutí Roekaar, nepřátelského všem vetřelcům. Tedy kettům, ale i všem rasám Nexusu
Vizuální podoba Havarlu je naprosto skvělá, barevná paleta trošku připomíná Avatara.
Na Havarlu jsem měl slušný zásek. Mapa je rozpůlená hlubokým kaňonem, přes který vede rozbitý most. Vyčistil jsem první půlku mapy a zaboha jsem nebyl schopen se dostat za propast.
 Na jižním konci kaňonu je mrakodrap, na jehož střeše se ukrývá svatyně Mithrava. Zaboha jsem nemohl přijít na to, kudy se tam dostat. Přitom ty dveře jsou krásně viditelné, nejsou nijak schované. Prostě zásek.
Po nebi Havarlu poletují zvláštní létající tvorové.
Po zarostlém povrchu planety se nedá jezdit vozítkem. Musí se to všechno odšlapat pěšky.
Příběh Havarlu je o získání důvěry Angařanů.
V samostatné lokaci se tu odehrává osobní příběh Jaala, angarského člena mojí posádky.
Havarl je původní domovská planeta Angařanů. Jako takový je unikátní a Nexus tu nezaloží žádnou kolonii. Pouze vyšle pár vědců.

Mass Efefct Andromeda: Pouště Elaadenu

Elaaden je poušní planeta, na kterou se uchýlili Krogani po vzpouře na Nexusu.
Mají tu vybudovanou docela působivou kolonii New Tuchanka v podzemních jeskyních.
Kroganská válečnická kultura mě hodně baví.
Příběh na Elaadenu může vyústit ve smíření Kroganů a Nexusu, nebo v jejich autonomii.
Rozhodl jsem se pro smír a získal tak právo vybudovat kolonii..
Uprostřed pouště leží neskutečně gigantická ztroskotaná vesmírná loď Remnantů. Daleko největší struktura, na jakou jsem zatím na planetách narazil.
V písečných dunách se prohání robotický remnantský červ. Nevím, k čemu slouží a jestil ho jde zabít.

Každopádně je naprosto epický. Pocta Duně jak má být.
Tahle třída potvor je nejsilnější. Elaadenská forma se liší jen kosmeticky. Věčná škoda.
Rebelská skalní základna je vyloženě zdařilá.
Jako na všech planetách, i tady se prohání Remnant Architect. Obří lérající třínohá chobotnice - nebo pavouk. Ultimátní boss. SUndat Architekta trvá deset minut boje. Když má člověk alespoň 50. level, už to jde celkem samo. Klíčová je regenerace zdraví a štítů, bez toho to nejde dát,.

Na prvních úrovních mě Architekt na Voeldu slušně potrápil. Tam je navíc smrtelý mráz a je třeba bojovat v blízkosti ohřívacích těles.

Mass Effect Andromeda: Pašerácké kaňony na planetě Kadara

Planeta Kadara je plná pašeráků, vzbouřenců a uprchlíků.
A taky je tu město na vrcholcích skal. Bohužel je docela maličké - jedna krátká ulice, pár krámků a bar.
Příroda Kadary - to jsou kyselinové gejzíry a skalnaté kaňony.
Základní formy života jsou na všech planetách stejné. Liší se jenom kosmeticky - texturami, tělesný tvar, chování a animace jsou identické. To je doslova promarněná příležitost. Kdyby autoři s faunou trošku líp zapracovali, mohly mít planety mnohem unikátnější look&feel.
Tenhle dinosaurus vypadá nebezpečně, ale jen napohled.
Kaňony nicméně vypadají impozantně, to je nutno uznat.
Kadara má stejnou základní šablonu jako Eos, Voeld a Elaaden. Je nutné aktivovat tři remnantské pilíře, dostat se do centrální základy a aktivovat stroje pro terraforming. To zmírní nepříznivé prostředí a umožní vybudování základny.
Na Kadaře se mezi sebou kočkují dvě frakce vyhnanců.

Šéfka podsvětí na Kadaře - ještě na vrcholu moci. Pak jsem se připletl ke státnímu převratu. A nezabránil jsem její smrti.