Mafia 2 napodruhé

U příležitosti vydání Mafia 2 Definitive Edition jsem si podruhé zahrál dvojku Mafii.Zabralo mi to šestnáct hodin včetně hoďky s jedním DLC.

Musím říct, že jsem si to užil. Super hra, fajn zážitek. U příležitosti oznámení definitivní verze se objevily na Internetu hejty. Lidi to kdoví proč nemají rádi.

Já mám obecně rád openworldy. Sedí mi, když si musím svět osahat a naučit se v něm pohybovat. Mafia II tohle v sobě nemá. Je až moc přímočará. Stačí sledovat hlavní příběh. Side questy nula, side aktivity nezajímavé. To je přece jen trochu škoda.

Vávrův příběh, výborně napsané dialogy a super retro hudba to pro mě vyvažují. Ale já jsem si užil i třetí díl.

Graficky je dvojka po faceliftu zcela uspokojivá.

 Hratelnost se nezměnila. mise jsou skvěle strukturované, zábavné, Ničitelné prostředí je epické, zmasakrovat bar nebo čínskou restauraci je stále stejná paráda.

Když se nad tím znovu zamyslím, ve dvojce skvěle fungují postavy. Tohle Vávra prostě umí. Jeho postavy jsou zapamatovatelné a barvité.

Trojka má ten openworld a charakter města. Otevřenost já rád. Ale Linclon Clay, hlavní postava z trojky, mi zdaleka tolik nesedl jako Vito Scaletta,
Sečteno a podtrženo, dnes bych druhé Mafii dal možná 8 z 10 namísto původních 9 z 10. Ale jen proto, že jsem hrál Zaklínače a Red Dead Redemption 2. A viděl jsem, jak taky můžou vypadat skvělé hry.

Mafia 2: Dohráno - 9/10

Tak jsemto dohrál. Nebylo to dlouhé ani příliš těžké, ale bylo to hodně dobré. Než se pustím do dalšího hodnocení, ještě krátce ke grafickému enginu: na tomhle screenshotu je krásně vidět neskutečně propracovaný déšť. Počasí, světelné podmínky a poškození auta - to jsou věci, které jsem ve hře ještě takhle udělané neviděl. V tomle je Mafia 2 skutečně inovativní.

Mám rád nabušené příběhy. A Mafia 2 ho má od začátku do konce. Všechno se začne podělávat, když se Vito a Joe nechají od kámoše Henryho zatáhnout do obchodu s drogami. Musí si vypůjčit od žida velký balík peněz a navíc je to všechno jedna bouda od federálů. Výsledkem je válka gangů, kterou Vito a Joe nechtěně rozpoutají a která je nakonec semele.

Závěrečná scéna v planetáriu je úžasně dramatická. Vito se prostřílí až k mafiánskému bossovi, kterého stráží Joe. Joe Vita překvapí a drží mu pistoli u hlavy. Hráč čeká, co bude dál, zda Joe Vita obětuje v zájmu mafie. A je to úplně jinak - Joe Vita zachrání a společně se prostříleji ven. Tam ale čekají federálové. Vito jse z toho dostane, ale odnese to kámoš Joe, ochlasta a děvkař Joe, přítel a nejlepší parťák od dob Sundance Kida. 

Při závěrečných titulcích jsem měl na patře pachuť. Věděl jsem, že to tak nějak muselo dopadnout - mafiánské příběhy nekončívají happyendem. 

Zároveň se však v skrytu duše modlím, ať autoři vyrobí DLC, ve kterém bude Vito dostávat Joea z lochu. Zasloužil by si to.

Moc si nevzpomínám, že bych ve hře moc často viděl tak dobře udělaný příběh. Kam se na Mafii 2 hrabou mnohé filmy. Ano, Red Dead Redemption je možná srovnatelně dobré, ale Mafia 2 má o hodně lépe udělané cut scény.

Zároveň chci vyzdvihnout dialogy a dabing do češtiny. Postavy mluví, jak jim zobák narost - krásnou jadrnou češtinou plnou kurev a hajzlů. Přesně to tam pasuje - bez toho by to nebylo ono. Jsem moc rád, že jsem nesáhl po anglické verzi.

Mafii 2 se vyčítá, že je příliš lineární. Je fakt, že kromě hlavní linie ve hře není příliš věcí, které by stálo za to hledat. Mafia 2 NENÍ sandbox jako GTA anebo Red Dead Redemption. Byť je město neskutečně vymakané, nemá cenu v něm nic moc podnikat, protože je to k ničemu.

Co se týká herní náročnosti: je fakt, že Mafia 2 je mnohem víc casual než první díl. Na úroveň Normal jsem to odehrál celkem levou zadní. Možná to mohlo být těžší - i když je fakt, že už jsem docela veterán a střílečky s krytím hrát celkem umím. 

Fakt je, že přestřelky jsou naskriptované snad až příliš. Když člověk čtyřikrát chcípne, tak popáté už zcela přesně ví, kdy a odkud nový panák zaútočí. Tohle mohlo být variabilnější.

Jednotlivé mise jsou hodně hodně variabilní a dynamické, takže jsem se opravdu nenudíl. Byla to celkem královská zábava. Replayability je bohužel celkem nulová - nejsem masochista, abych to hrál znovu jenom proto, abych našel všechny obrázky z Playboye.

Vyčítá se Mafii 2, že mohla mít na víc. S tím bych souhlasil. Kdyby tam byly ještě vedlejší dějové linie anebo samostatné vedlejší questy, mohla být o dost zajímavější a dynamičtější. Prostředí je tak dobře udělané, že by to klidně utáhlo. Srovnání s Red Dead Redemption se znovu vysloveně nabízí - to je hra, která z vedlejších aktivit dokázala vytěžit maximum.

Autoři slibují Downloadable Content. Umím si toho celkem hodně představit - ten engine to v pohodě utáhne. Pokud dodají nějaké větší příběhové bloky a nejen blbosti typu auta a šaty navíc, asi o tom budu uvažovat.
Závěrem musím říct, že mě Mafia 2 celkově určitě nezklamala. Mohlo to jistě být lepší, ale i tak je to opravdu mistrovsky udělaná hra. Zahrát si jí byl skvělý zážitek. U mě 9/10.

Mafia 2: Herní nářez

Mafia 2 je plná překvapení i co se týká děje. Už první tutoriálová mise zaskočí: hrdina Vito se v kůži amerického mariňáka účastní bojů proti italským fašistům na Sicílii! Vizuálně to vypadá docela jako Call of Duty nebo Medal of Honor - opravdu mě to překvapilo.
Pak se děj na chviličku vrací do známého mafiánského schématu. Amerika válečných let v zimním hávu je krásně autentická a plná propracovaných detailů: chodci choulící se zimou, chlap uklouzne na náledí... Žije to, funguje to. Radost pohledět!
Hned po pár misách ale přijde překvapení: hlavní hrdina Vito je chycen policií a musí do vězení. Tady jsem si vzpomněl na celou řadu super vězeňských filmů: Frajer Luke, Vykoupení z věznice Shawshank a další. Vězeňské prostředí je ve hře pojednáno se vší brutalitou a Vito si musí doslova chránit prdel. Naštestí tu funguje klub rváčů a Vito si osvojuje umění pěstního souboje. To je pojato hratelně, vizuálně dobře a rozhodně neuráží.
Po návratu z vězení je všechno jinak. Je rok 1951, namísto jazzu se z rádia ozývá rock'n'roll a ulice jsou plné našlapaných kár.
Hudební stránka mafie je prostě dokonalá. Kromě vlastní původní hudby hra obsahuje hodně veliké množství dobových skladeb, které se hrají v rádiích. Slyšet Rock Around The Clock od Billa Haileyho anebo Lucille od Little Richarda a přitom se prohánět v nabušeném bouráku po ulicích, to je čistá radost! Úplný seznam skladeb je vidět tady - a je opravdu úctyhodný.
Náplň misí je hodně variabilní. Od vloupaček, kde se hodnotí tichost, přes likvidaci protivníků až po náročné bitvy a přestřelky, při kterých létají nábojnice vzduchem. Teprve v těchot misích Mafia ukazuje, co opravdu dovede. Prostředí je opravdu neskutečně deformovatelné: přijít do luxusního baru anebo do asijské restaurace a rozstřílet to tam doslova na třísky, tak tomu říkám zábava, jaká se hned tak nevidí.

Mafia 2: Atmosférické orgie

Na Mafii 2 jsem se těšil několik let. Od okamžiku, kdy jsem dohrál první díl a bylo jasné, že po takovém úspěchu musí následovat pokračování.
Koupil jsem si jí hned první den, co se objevila na trhu. A podle zpráv se zdá, že to je trhák - v některých prodejnách byla hra vyprodaná po pár dnech. V Česku věc nevídaná, neslýchaná.
Od té doby to náruživě pařím. Hra je nesmírně chytlavá. Má neuvěřitelný spád a atmosféru. Jsem velice mile překvapen množstvím a kvalitou filmových sekvencí: je to jako koukat na výborný film, který obsahuje i skvělé herní elementy.
Velmi zjednodušeně se dá říci, že Mafie 2 je dobře namíchaný mix animovaných sekvencí, jízdy autem po městě a akčních bojových úseků. Přečemž se všechny tři části výborně doplňují a skvěle to funguje.
Čekal jsem, že Mafie 2 bude hra typu "sandbox" ala Grand Theft Auto, Red Dead Redemption anebo Assassin's Creed: s pevnou dějovou linií, ale se spoustou vedlejších aktivit, které jsou nutným doplňkem k hlavnímu příběhu. V Mafii 2 mi zatím přijde, že tu nic jiného než hlavní linie není. Všechny vedlejší aktivity jsou očesány na minimum.
Takže je tu sice obchod se zbraněmi, ale byl jsem v něm jednou, protože si náboje a zbraně beru od mrtvých protivníků. Je možné krást auta a prodávat je, ale proč? Peněz je dost i za hlavní příběh. Nic dalšího jsem ve hře zatím nenašel. Ano, lze tu hledat a nacházet Playboye, čímž se odemykají vintage fotky playmate z 50. let - to je super nápad. Ale to je tak všechno. Žádné side questy, žádné minihry (co jich jen bylo v GTA4!).
Aby mi bylo správně porozuměno: mě to nevadí. Hra je tak dobrá a šlape dopředu tak dobře, že na žádné vedlejší věci není moc čas myslet. Pouze je to něco trošku jiného, než jsem čekal. Je to mnohem víc lineární a méně otevřené.
Díky vynikajícímu enginu a výkonné mašině jsou to vizuální orgie: v nejvyšším rozllišení 1920x1200 se všemi zapnutými detaily je hra naprosto plynulá, radost pohledět! Jedinou věci jsem musel oželet - protože nemám grafiku NVidia, ale ATI, musím mít vypnutou podporu PhysX. To se projevuje nepatrným snížením detailů jako jsou střepy anebo odlétající omítka - přesněji řečeno, při rozstřelení okna se objeví pár střepů, ale na podlaze jich moc nezůstane. Je to trošičku ošizené, byť nevýznamně.
Opravdová radost je deformovatelné prostředí: rozstřílená skleněná zeď a nábytek, průstřely karoserie na autě, poškození auta po kolizích - tohle všechno funguje a vypadá bezkonkurenčně.