Mafia 2 napodruhé

U příležitosti vydání Mafia 2 Definitive Edition jsem si podruhé zahrál dvojku Mafii.Zabralo mi to šestnáct hodin včetně hoďky s jedním DLC.

Musím říct, že jsem si to užil. Super hra, fajn zážitek. U příležitosti oznámení definitivní verze se objevily na Internetu hejty. Lidi to kdoví proč nemají rádi.

Já mám obecně rád openworldy. Sedí mi, když si musím svět osahat a naučit se v něm pohybovat. Mafia II tohle v sobě nemá. Je až moc přímočará. Stačí sledovat hlavní příběh. Side questy nula, side aktivity nezajímavé. To je přece jen trochu škoda.

Vávrův příběh, výborně napsané dialogy a super retro hudba to pro mě vyvažují. Ale já jsem si užil i třetí díl.

Graficky je dvojka po faceliftu zcela uspokojivá.

 Hratelnost se nezměnila. mise jsou skvěle strukturované, zábavné, Ničitelné prostředí je epické, zmasakrovat bar nebo čínskou restauraci je stále stejná paráda.

Když se nad tím znovu zamyslím, ve dvojce skvěle fungují postavy. Tohle Vávra prostě umí. Jeho postavy jsou zapamatovatelné a barvité.

Trojka má ten openworld a charakter města. Otevřenost já rád. Ale Linclon Clay, hlavní postava z trojky, mi zdaleka tolik nesedl jako Vito Scaletta,
Sečteno a podtrženo, dnes bych druhé Mafii dal možná 8 z 10 namísto původních 9 z 10. Ale jen proto, že jsem hrál Zaklínače a Red Dead Redemption 2. A viděl jsem, jak taky můžou vypadat skvělé hry.