Jak je zřejmé z předchozíc postů, Ghost se mi opravdu hodně líbil. Když tak projíždím screenshoty, znovu si uvědomuji, jak je ta hra vizuálně skvělá. Jasně, barvy jsou přepálené a přesaturované. Ale to mi vážně nevadí. Je to vizuální hostina.
Navíc to šlape jako hodinky. Za celou hru jsem neměl jediný problém, běží to plynule, bez zaškobrtnutí.
Skvělý soubojový systém, fajn příběh, skvělé namluvení, prostě všechno se povedlo. Člověk může mít výtky k hloupé AI nepřátel, kteří si často nevšimnou mrtvol nebo nereagují na smrtící chroptění. Aleto jsou hindopišské drobnosti.
Jasně, ve hře mohlo být víc voleb. Nemuselo to být tak lineární. Mohlo to být víc rozvětvené. Questy mohly mít několik vyústění.Na mapě mohlo být méně ukazatelů, aby to celé bylo víc o objevování a méně o vyzobávání mapy.
Snadno se dá vymyslet, co by ještě hra mohla umět anebo dělat jinak. Ale v rámci žánru, v rámci toho, co hra měla dělat, dodala všechon na 100%. Bavil jsem se od začátku do konce. Mám nahráno 55 hodin a splněné všechy questy.
Chvíli jsme přemýšlel, jestli tomu nedat přece jen 9,5 z 10 kvůli nepřítomnosti voleb. Ale pak jsem si vzpomněl na geniální příběhové momenty. Jedním z nich byl už zmiňovaný příběh odcházení staré služebnice Yuriko.
A druhý byl, když pode mnou zabili mého koně. Toho koně, který se mnou prošel třičtvrtě hry. Kterého jsem po skončení questů krmil nebo si na něm zdříml. Velmi, velmi emocionální moment.
Takže celkově to vidím na 10 z 10.
Děkuji, lorde Sakai.
Bylo mi ctí to dohrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat