Ghost of Tsushima: Postavy

 Příběhově je Ghost of Tsushima právě tak japonská hra, jak by člověk čekal. Mongolská invaze je krutá a nemilosrdná, civilní obyvatelé trpí od obou stran konfliktu. Samurajský morální kodex je nesmlouvavý a nebere ohled na ztráty.

Hra začíná katastrofou tsushimského vojska při vylodění Mongolů na pláži Komoda. Prakticky všichni samurajové jsou pobiti. Přežívá pouze hlavní hrdina Jin Sakai a jeho strýc lord Shimura. 

Příběh hry je o soukromé válce Jina proti Mongolům, osvobozování ostrova Tsushimy a snahy (často marné a předem odsouzené k nezdaru) alespoň trochu zmírnit utrpení jeho obyvatel.

Jinovou Nemesis je mongolský velitel Khotun Khan, výborně vymakaný hlavní záporák. Když mluví o nabídkách míru, zní to jako Putin.

Jin postupně rekrutuje vedlejší postavy. Každá z nich má solidně vystavěný příběh a řetězec questů, který postupně rozkrývá minulost, přítomnost a budoucnost každého NPC hrdiny.  Hrdinové se během hry mění a rozvíjejí, vítězí i (většinou) selhávají, radost pohledět. V tomto kontextu je hra dospělá. Možná bych osudovost příběhu přirovnal k Red Dead Redemption 2, kde taky prakticky všechny sympatické vedlejší postavy selžou nebo zemřou. No, tady musí vydržet až do konce, aby mohly Jinovi pomoci při závěrečné bitvě.

Lučištník Sensei Ishikawa je posedlý pomstou na své bývalé žačce Tomoe.

 

Zlodějka Yuna, která Jina zachránila po úvodní bitvě, chce se svým bratrem opustit Tsushimu. Přes všechnu snahu svého bratra před Mongoly nezachrání. 

 

Tak nějak jsem čekal, že se Yuna s Jinem dá dohromady. Alespoň na konci, když Jin přijde o postavení samuraje. Ale žádní romance hlavníého hrdiny ve hře není.

Samurajka Masako chce pomstít svoji vyvražděnou rodinu. V jejím questu se mihne jediná woke epizoda v celé hře, kde se Masako setká se starou ženou, svojí dávnou láskou. Až úplně na konci zjistí, že vyvraždění rodiny způsobila její vlastní sestra ze závisti.

Rónin Ryuzo je Jiův nejlepší přítel. Je také hlavou Straw Hats, japonských šermířů. Zpočátku se zdá, že by mohl Jinovi pomoci v boji proti Mongolům, ale pak zradí. A stane se z něj jeden z největších protivníků.

Za mě vůbec nejlepší je kratičká sada questů se služebnou Yuriko. Jin ji potká na starém statku svých rodičů. Yuriko je zmatená stará paní na sklonku života, které se to motá v hlavě. Plete si Jina s jeho otcem a vypráví mu zážitky ze svého mládí. Odhalí mu, že s jeho otcem prožila kratičké milostné vzplanutí. Pak společně skládají haiku. A pak Yuriko tiše zemře.

Tenhle quest je hluboce lidský. Je o stáří, o sklonku života, o smrti. Herně to je jen walking. Ale příběhově je to nejlepší pasáž ve hře. Hluboce smekám před autory hry. Tohle se jim mimořádně povedlo.

Bojovný mnich Norio ozbrojený naginatou se snaží pečovat o odkaz svého bratra a zároveň obnovit klášter. Když pak klášter osvobodí, najde v něm zmrzačeného bratra s usekanýma nohama a rukama. Nezbývá mu, než mu dopřát smrt.

Je škoda, že v questech chybí volby. Není možné ovlivnit výsledek, pouze si příběh prožít. Ten je ale tak dobře napsaný, že je to vážně radost. Každá z vedlejších postav si prochází svým malým soukromým peklem. Snad jen mistr lučištník Ishikawa projde svým příběhem nepodařené pomsty jakž takž nezraněný, bez fatálních ztrát.