Po pádu Cařihradu už nestálo nic v cestě konečnému zlomení moci Byzance. Jindřich Tyran překročil Bospor a král Dimenche s druhým kontingentem Dardanely. Před Nicaeou byla vybojována krutá bitva, kterou Jindřichova armáda dokázala ustát jen se štěstím. Jindřich pak oblehl město a král vytáhl ke Smyrně. Dobytí Nicaey byla krutá řež, téměř Pyrrhově vítězství. Město bylo vyborně hájeno trebizondskými lučištníky. Jindřichova armáda ztratila bojeschopnost. Musím zastavit jeho další postup, než zacelím ztráty a konsoliduji dobytá území. Je to velká škoda, protože Jindřich, dobyvatel Thessaloniky a Cařihradu, je můj nejlepší vojevůdce a už mu je 63 let. Obávám se, že Nicaea byla jeho labutí písní.
Obléhání Smyrny začalo dobře. Vyslaný špeh králi Dimenchovi otevřel brány, takže přes hradby jsem se dostal celkem snadno. Za branou však nastala krutá seč, kde jsem ztratil řadu kvalitních vojáků.
Na náměstí ve Smyrně už mě očekával sám byzantský císař. Jeho věrní vojáci se bili jako lvi, padli do posledního. Císař zahynul jako poslední.
S ohromným štěstím jsem získal Krétu, kde přežívá zbytek Benátčanů. Když jsem se vylodil, město Heraklion bylo bez posádky. Kousek od města stála armáda sicilského krále. Snad jsem přišel těsně po bitvě, kdy Sicilané nestihli zabrat město. Každopádně jsem k tomu přišel jako slepý k houslím. Benátčané ještě drží Rhodos a možná Nikósii na Kypru. Budu si muset rozmyslet, zda se pustím do války s Turky, abych se probil k Jeruzalému.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat