Baldur's Gate 3: Postavy

 Tak. BG3 jsem dnes ráno dokončil a nastal čas to zdokumentovat. Ještě jsem plný pocitů ze skvělého herního zážitku, jednoho z nejlepších v životě. 

Začnu postavami. Společníci jsou díky skvělému castingu dobře zapamatovatelní. Mají zajímavé příběhy i osobnosti, i když nemají mezi sebou tolik kontroverzí a sporů, kolik by mohli. Pokud si vzpomínám, v BG2 se členové party mezi sebou mnohem víc hádali. Tady se mi snadno dařilo držet v týmu jednu linii. 

 Pravda, v jednu chvíli si Shadowheart vyříkala priority s Lae'Zel, ale to byl snad jediný takový moment ve hře.

Lae'Zel je první postavou, na kterou jsem ve hře narazil. Je divoká, vášnivá a agresivní. Možná prvních 20% hry jsem s ní prochodil, pak jsem ji nahradil Karlach, která mi byla sympatičtější. Lae'Zel jsem pak zval jen do questů a pasáží, které se týkaly Githyanki.

 

Ve třetím aktu mi Lae'Zel unesl Bhaalův kult pod vedením Orin. Byl jsem rád, když se mi povedlo ji ve zdraví osvobodit. Ani pak ale Lae'Zel neprojevovala nějakou zvláštní loajalitu ke mně nebo k partě, pořád si jela Githyanki linii.

Astarion je určitě jednou z nejvíc vyhraněných postav ve hře. Elfí upír s afektovaným gay projevem se u mě v partě moc neohřál. Za rogue hrát neumím a tady jsem se to nesthl naučit. Boj s upířím lordem Cazadorem jsem nakonec radši absolvoval s jinými postavami a Astarion tak přišel o možnost postoupit v upíří hierarchii na jeho místo.

Wyll mi přijde trošku smolař. Jako warlock má od začátku na zádech smlouvu s ďáblicí Mizorou. Hned na začátku, když Wyll odmítl zabít Karlach, mu Mizora přičarovala rohy. 

 

A ty měl až do konce hry. Pak jsme pracovali na zrušení jeho kontraktu a záchraně jeho otce - což se oboje podařilo.

S Wyllem jsem občas chodil, ale jen v misích týkajících se jeho otce. Warlocka jsem se moc hrát nenaučil - v srovnání s Galem mi přišel hrozně nepraktický a Eldritch Blast mi nepřišel zas tak velká hitparáda.

Až teď ke konci jsem se dočetl, že kdybychom Karlach zabili, Wyll by rohy neměl. Inu, rozhodnutí mají své konsekvence.

Karlach mi byla od začátku hrozně sympatická. Velká holka, která to umí s těžkými zbraněmi a má zlaté srdce. Tedy, vlastně nemá srdce - jen stroj z pekelného železa. 

Měl jsem radost, když jsem dokázal její srdce trošku spravit, aby se mohla alespoň objímat. Ve hře se s ní dá prožít romance, ale tomu jsem se vyhnul. Karlach krásně hraje s emocemi a její vztek na lorda Gortashe, který ji prodal do pekla, je  parádně prožitý.

Ať jsem se snažil jak chtěl, natrvalo jsem její srdce nespravil - a na konci hry musela Karlach odejít do pekla, jinak by jí srdce puklo. Naštěstí ji doprovodil Wyll.

Shadowheart má asi nejzajímavější příběhový oblouk. Začíná jako přísná klerička kruté bohyně noci a zapomnění Shar. 

Zpočátku s ní není moc řeč, ale časem se ukáže, jak moc je zraněná a jak hroznými zážitky si v životě prošla. Jeji proměna v kněžku bohyně světla Selune je jednou z nejsilnějších pasáží ve hře.

Se Shadowheart jsem prožil romanci. Bohužel jsem ale přišel o nejlepší sekvenci ve třetím aktu, kdy se mi místo romance se Shadowheart nabídla romance s Emperorem. Což mě tedy nepotěšilo.

 

Měl jsem radost, že se Shadowheart shledala s rodiči. I když byli zmučeni a i když za to zaplatila trýzněním od Shar. 

Halsina jsem našel v medvědí podobě v gobliní pevnosti. Pomohl jsem mu udělat pořádek u druidů a ve druhém aktu jsme společně zachránili Thaniela, který je něco jako duch lesa. A to je tak v kostce všechno. Ve třetím aktu jsem měl Halsina v táboře, ale až do konce hry jsem s ním nijak nepracoval.

Gale je vynikající parťák a skvělý čaroděj. Má charisma a moc se mi líbí jeho zápletka ohledně Netherese Orbu, který nosí v sobě a musí ho krmit magickými předměty. Naštěstí jich je ve hře dost.

 

Jeho nešťastný vstah k bohyni Mystře definuje jeho příběh i osobnost. 

O to víc zamrzelo, když po mně vyjel a zkusil se mnou rozjet vztah. Jako kámoš je Gale naprosto super parťák. 

Byl jsem připravený dát Galovi na konci hry Karsusovu korunu, aby ji mohl odevzdat Mystře. Ale bohužel koruna spadla do moře. Při hře za Gala lze prý korunu zachránit, když se hráč změní v mind flayera. Gale pak může korunu odevzdat Mystře a dostat od ní zpátky své lidské tělo. To mi přijde jako jeden z fajn konců.

Jaheira je stará známá z BG2. Tady vede Harpers a má super důležitou roli ve druhém aktu při obraně Last Light Inn apak při útoku na Moonrise Tower. 

 

Hodně mě potěšila návštěva její rodiny a dětí ve třetím aktu - kde se ukáže, že slavná hrdinka Sword Coastu je zároveň příšerná matka.

Minsc - to je samozřejmě fanservis jako hrom.

 

 Legendární postava z předchozích dílů, kouzelně hloupý svalovec s kosmickým křečkem Boo, se objeví na scéně až někdy v polovině třetího aktu. 

Samozřejmě jsem Minska naverboval, ale nic dalšího jsem s ním neprováděl.