Baldur's Gate 3 Emperor

Emperor se zpočátku maskuje . Každý hráč si může zvolit, jak bude jeho Emperor vypadat. U mě to byla krásná zlatovlasá elfí paladinka.

 Možná i proto jsem byl dlouho ochotný tolerovat nesrovnalosti, které se pozvolna odhalovaly.

Na začátku Třetího aktu se pak odhalila pravná podoba Emperora. Kdepak krásná elfka. Illithid. 

Ale to nemělo být všechno.

 Emperor využíval sil uvězněného Githyanki prince Orphea, aby nás ochránil před mocí Absolute.

 To se samozřejmě nelíbilo Lae'Zel: Orpheus je právoplatným dědicem Githyanki.

 

Abych osvobodil Orphea, musel jsem získat legendární zbraň Orphic Hammer. Vypravil jsem se pro ně do pekla.

Napřed jsem musel uskutečnit pekelný rituál a otevřít portál.

House of Hope, pekelný dům ďábla Raphaela, je opět mistrovské dílo.

Tady jsem osvobodil zmatenou, ale sympatickou trpaslici Hope. Ta mi pomohla v boji s Raphaelem a jeho služebníky.

Raphael by také rád získal Karsusovu korunu. Ale s ďáblem se nevyjednává. Ve hře samozřejmě je několik možností, kdy Raphael triumfuje. Já jsem ho zabil v jeho domě v pekle. A odnesl jsem si Orphic Hammer. Kladivo, které dokáže zlomit všechna pouta. Včetně těch, která poutají ubohého Githyanki price Orphea uvnitř magického artefaktu.

Když jsem ve sklepení pod Wyrm's Rest našel nemrtvého draka Ansura, dozvěděl jsem se, že Emperor je vlastně přeměněný Balduran - legendární zakladatel města. To byla další věc, kterou mi o sobě Emperor neprozradil.

Navíc se ukázalo, že Emperor-Balduran svého přítele Ansura zabil, protože mu bránil stát se Illithidem.

Emperor se tak stále více jevil jako falešný a mocichtivý, ochotný pro svoji moc zabít i nejlepšího přítele.