Takže. Dohrál jsem BG3 před týdnem a od té doby si procházím na Internetu jednotlivé možnosti a cesty, kterými jsem se nevydal. A jsem v šoku. Hra je vážně tak neskutečně variabilní, jak bych si to nedokázal představit.
Asi nikdy se mi nestalo, že bych měl hned po dohrání hry chuť zkusit hned hrát znovu. Tady ji mám. Zatraceně mě to bavilo. Příběh, postavy, město, svět - všechno mi to sedlo a bylo to super.
Žádné z rozhodnutí, které jsem v tomto playthrough udělal, bych nevzal nazpět. Všechna měla svůj smysl a stojím si za nimi. Jen minimum questů mi úplně uteklo, protože jsem si jich nevšiml.
Je nesutečné, jak hra reaguje na hráčova rozhodnutí. Jak úplně jinak mohou vyznít herní příběhy a situace.
Hrál jsem s dobrou družinou a bylo to hrozně super. Vážně přemýšlím, že bych to zkusil znovu. Minimálně bych hrál s jinými postavami, s Astarionem, Halsinem a Wyllem, možná i s Mintharou - což ale prý nejde zkombinovat s Halsinem. Možná bych si zkusil hrát s hirelingy. Každopádně bych dal přednost Emperorovi před Orpheem a možná bych víc chodil s Lae'Zel a bez Karlach.
Na první pohled se mi zdá, že při hraní za zlo nedává minimálně část questů smysl - ale možná jsem úplně vedle. Zajímalo by mě, jak se chová Shadowheart, pokud zůstane věrná bohyni Shar.
Není pochyb o tom, že Baldur's Gate je prostě super. Ohromně překonala moje očekávání. Čekal jsem složité mechaniky a obtížné questy, které mě úplně nechytnou - obdobně jako v Divinity. Dostal jsem živoucí svět a postavy - nejenom moje vlastní, ale i NPC - na kterých mi opravdu záleželo a které mě hrozně bavily. I bossové byli prostě skvělí a bylo moc fajn hrou procházet. Nenudil jsem se ani vteřinu.
Za mě je to jedna z nejlepších her, jaké jsem kdy hrál. Jasná 10 z 10.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat