Prošel jsem fází města. moc mě bavil design budov a vozidel, s tím jsem si dokázal vyhrát celý večer. Moji Dráčci Keonaxovi pěkně prosperovali, celkem bez obtíží zabrali kontinent. Postupoval jsem ekonomicky, soupeře jsem zkrátka odkoupil.
Na celoplanetární úrovni už jsem musel zvolit agresivnější přístup. Nadesignoval jsem si lodičky a tančíky. Nepřátelé neměli příliš šancí. Do vesmíru jsem se dostal za večer.Bylo to dost zábavné, možná až příliš jednoduché. Trošku mě zamrzelo, že oproti fázi vývoje tvorů a vozidlům je návrh budov jenom o efektu. Nehraje bohužel vůbec roli, jaké prvky hráč použije a jaké ne. Je to jenom o vizuální reprezentaci, herní vlastnosti jsou nezměněné. To je celkem škoda.
Vesmírná fáze mi přijde hodně zábavná, ale taky zatím docela náročná. Někdy nevím kam dřív skočit a s mojí lodičkou jménem "Pocta Zemanovi" (tím myslím toho režiséra :-) ) lítám od jednoho konce přátelského vesmíru na druhý. Snažím se zatím chovat se pokud možno mírumilovně, především obchoduji a vytvářím spojenectví. Dost mě prudí jedna mocná sousední rasa, jsou to náboženští fanatici a vyžadují nekřesťanské prachy pro svého boha. Už jsem jim přestal platit, ať si trhnou. Ale možná to znovu obnovím, přece jenom jsou dost mocní, mnohem mocnější než já.
Rád bych expandoval pomaličku, piplal si svoji vesmírnou říšičku, obchodoval a terraformoval planety, ale hra mě bohužel žene dopředu a do konfliktů s jinými rasami, které útočí na moje spojence. Už jsem narazil i na Hruboše, agresivní rasu ovládající jádro galaxie. Těm bych se rád vyhýbal, jak to jenom bude možné, ale našli si mě sami a musím před nimi chránit sebe i své spojence. Možná kdybych se na spojence vykašlal, tak by se nic moc nestalo, ale nějak mi to zatím nedá.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat