S kamarádem Vaškem Bočkem hrajeme o víkendech NHL. Už řadu let. Je to takový rituál: sejdeme se kolem deváté, dáme panáka a hrajeme do půlnoci. Hrajeme na jednom počítači v kooperativním módu, baví nás se sehrát. Hrajeme na nižší obtížnosti, abychom si zahráli a občas se nám povede nadělit počítači desítku. Nejde o žádné výkony, jde nám o zábavu z dobře provedených akcí.
Dokud byl Jágr v Pittsburgu, hrávali jsme za Penguins. Posledních pár let hrajeme za new York Rangers. Vždycky si přetaháme do týmu české hráče a uděláme si nároďák. V letošní verzi jsme museli angažovat pár hráčů z české extraligy, abychom se vešli do platového limitu (bohužel nejde vypnout).
Tak si NHL zahrál božský kanonýr Petr Sýkora (kterému odpouštíme, že je z Pardubic), Pepa Řezníček (kterého bereme pořád jako Plzeňáka, i když hraje už kolik let za Vary) a Tomáš Divíšek (který je sice taky Pardubičák, ale teď dělá v Plzni kapitána). Letos jsme hráli finále s Edmonton Oilers a Tomášovi se povedlo udělat v jednom z finálových zápasů hattrick. To potěšilo. Kam se hrabal Jágr s Eliášem! :-)
Na poslední dva zápasy jsme udělali z Řezníčka kapitána. Na screenshotu tady vedle sice vypadá neuvěřitelně blbě, protože má generický obličej , ale při hře je naprosto přesný: udělaný prcek, který na ledě sundá i dvoumetrové obry.
Tak tohle je náš virtuální hold legendárnímu hráči Pepovi Řezníčkovi, plzeňskému odchovanci a bývalému kapitánovi, kterému máme za zlé jenom jedinou věc, a to, že teď už hraje za Vary. Aspoň tady si mohl zvednout nad hlavu Stanley Cup.
Nechápu, proč je tenhel finální screenshot tak hnusně žlutý. Asi to má evokovat fotku, fuj tajbl. Ale každopádně vítězství potěšilo, ne že ne.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat