Na palubě letadlové lodi jsem musel odrazit několik útoků létajících chobotnic. Naštěstí tam bylo dost střeliva.
Pak jsem musel v podpalubí ručně zastrkat tyče do jaderného reaktoru. Co si člověk neudělá rukama, to nemá :-). Ocenil jsem nanooblek, který mě těch pár kritických sekund udržel naživu.
V polozatopeném podpalubí to byla celkem dobrá klaustrofobie. Poprvé za celou hru jsem musel použít přídavné lampy na pušce.
Admirála Morrisona už jsem zachránit nedokázal.
Na palubě mě čekal starý známý pavouk. Byl to nejtěžší boj za celou hru: vyhýbat se jeho zmrazujícímu paprsku, klepetům, kterými zvedá věci do výšky a zase je hází na palubu, a ještě ledovým střelám z létajících chobotnic. Naštěstí jsem ho dokázal zdolat, ale bylo to náročné.
Pak se z vody vedle lodi vynořilo nepopsatelné monstrum. Asi nejvíc mi připomělo Krakena z filmu Souboj Titánů, ale bylo to větší než letadlová loď. Musel jsem napřed zničit děla, pak pomocí speciálního děla odstřelit obě "paže" a nakonec potvoru rozstřílet. Chvála bazukám, kterých jsem si užil: stoupl jsem si na bednu s municí a ládoval a střílel a ládoval a střílel :-).
Nakonec se ta mimozemská příšernost navalila na naši letadlovou loď. Naskočil jsem na vznášedlo, se kterým přiletěl starý kámoš Psycho a doktorka Rozenthalová.
Po výbuchu se mimozemská loď i s naší letadlovou lodí potopila v přízračném víru do hlubin.
Vznášedlo odlétá vstříc vycházejícímu slunci. Vtom jsme zachytili hlášení od Propheta, který je někde na ostrově. Statečně to otáčíme a letíme za ním... ale až v datadisku. Hra tady končí. The End.
Takže tolik Crysis. Hra nepochybně výjimečná, unikátní po technické stránce. Tak skvělou vegetaci jsem ještě ve hře neviděl.
Z pohledu hratelnosti mě víc bavila první část hry, kdy se bojuje proti Korejcům a bylo možné to hrát "načisto" - využívat stealth mód a hledat nejefektivnější cesty k cíli. Nepřátelé taky byli inteligentní a bylo s nimi víc zábavy.
Epizoda v beztížném stavu mi přišla trošku samoúčelná, spíše technologické demo než zábava. Vložky v tanku a ve vznášedle potěšily a neurazily, i když nenadchly. Závěrečná část hry byla čistá holomajzna víc než co jiného, ale bavil jsem se u toho taky dobře.
Každopádně se mi Crysis dost líbila. Podruhé už bych to asi hrál jenom do půlky. Doufám, že se objeví nějaké dobré mody.
Je zvláštní, že takhle dobrá hra prý nemá kdovíjaký komerční úspěch. Z mého pohledu si to určitě zasloužila, protože je skvěle udělaná. Jsem rád, že jsem to dokázal dohrát.
Pak jsem musel v podpalubí ručně zastrkat tyče do jaderného reaktoru. Co si člověk neudělá rukama, to nemá :-). Ocenil jsem nanooblek, který mě těch pár kritických sekund udržel naživu.
V polozatopeném podpalubí to byla celkem dobrá klaustrofobie. Poprvé za celou hru jsem musel použít přídavné lampy na pušce.
Admirála Morrisona už jsem zachránit nedokázal.
Na palubě mě čekal starý známý pavouk. Byl to nejtěžší boj za celou hru: vyhýbat se jeho zmrazujícímu paprsku, klepetům, kterými zvedá věci do výšky a zase je hází na palubu, a ještě ledovým střelám z létajících chobotnic. Naštěstí jsem ho dokázal zdolat, ale bylo to náročné.
Pak se z vody vedle lodi vynořilo nepopsatelné monstrum. Asi nejvíc mi připomělo Krakena z filmu Souboj Titánů, ale bylo to větší než letadlová loď. Musel jsem napřed zničit děla, pak pomocí speciálního děla odstřelit obě "paže" a nakonec potvoru rozstřílet. Chvála bazukám, kterých jsem si užil: stoupl jsem si na bednu s municí a ládoval a střílel a ládoval a střílel :-).
Nakonec se ta mimozemská příšernost navalila na naši letadlovou loď. Naskočil jsem na vznášedlo, se kterým přiletěl starý kámoš Psycho a doktorka Rozenthalová.
Po výbuchu se mimozemská loď i s naší letadlovou lodí potopila v přízračném víru do hlubin.
Vznášedlo odlétá vstříc vycházejícímu slunci. Vtom jsme zachytili hlášení od Propheta, který je někde na ostrově. Statečně to otáčíme a letíme za ním... ale až v datadisku. Hra tady končí. The End.
Takže tolik Crysis. Hra nepochybně výjimečná, unikátní po technické stránce. Tak skvělou vegetaci jsem ještě ve hře neviděl.
Z pohledu hratelnosti mě víc bavila první část hry, kdy se bojuje proti Korejcům a bylo možné to hrát "načisto" - využívat stealth mód a hledat nejefektivnější cesty k cíli. Nepřátelé taky byli inteligentní a bylo s nimi víc zábavy.
Epizoda v beztížném stavu mi přišla trošku samoúčelná, spíše technologické demo než zábava. Vložky v tanku a ve vznášedle potěšily a neurazily, i když nenadchly. Závěrečná část hry byla čistá holomajzna víc než co jiného, ale bavil jsem se u toho taky dobře.
Každopádně se mi Crysis dost líbila. Podruhé už bych to asi hrál jenom do půlky. Doufám, že se objeví nějaké dobré mody.
Je zvláštní, že takhle dobrá hra prý nemá kdovíjaký komerční úspěch. Z mého pohledu si to určitě zasloužila, protože je skvěle udělaná. Jsem rád, že jsem to dokázal dohrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat