Na Risenovi mě fascinuje proměnlivost prostředí. Kvetoucí les za slunného poledne, bouře v bažině, mořský břeh za soumraku, stříbřitá měsíční noc v divočině ... Nepřestává mě udivovat, jako moc dokáže Risen vydupat z obstarožního grafickoého enginu pomocí skvělých particle efektů, jako je různé poletující listí a motýli, prach, mlžný opar. Risen mění tempo, nálady, barvy a zvuky tak přirozeně a geniálně, že to všechno pasuje dohromady. Skvěle tu funguje počasí - několikrát jsem se ráno probudil, vykoukl z chaty, viděl že prší a šel si lehnout ještě do oběda :-). Téměř jako v reálu.
Trénuji hlavně sílu a boj s mečem. K tomu pár zlodějských schopností, které se při hře za Donovy bandity hodí - otevírání zámků a plížení je nutnost. Některé questy ve městě bez toho nejdou splnit. Luk zatím zanedbávám, používám ho jen na nejslabší zvířata - dikobrazy a prasata. Potěší, že boj v divočině nestresuje, ale zase to není úplná bezduchá klikačka. Přijde mi, že šerm je velice dobře vybalancovaný. Když se to hraje špatně, i nejslabší protivník potrápí. Když se to hraje dobře, jde zdolat i silnější potvora. Obrovsky pomáhají i kouzla - v mém případě pouze svitky. Pomocný kostlivec je k nezaplacení.
Krásně tu šlapou řemesla, tak jak je v Gothic hrách zvykem. Hrdina se učí kovařině, dobývání kovů, alchymii, výrobě svitků. Všechny práce krásně animované, výroba meče šlape ve čtyřech krocích - žíhání, kování, kalení a broušení na brusu. Paráda! Zručný kovář může vyrábět i bižuterii - prsteny a anulety, podle toho, jaké se podaří vykopat kameny.
Po splnění úkolů ve městě mě Don Esteban poslal vyjednávat do kláštera tyčícího se na svahu sopky. Tady jsem potkal inkvizitora a jeho lidi. Moc se tu se mnou nebaví, ale přesto je tu pár pěkných questů. Inkvizitor po mě chce najít magické disky, které otevírají kouzelnou bránu vedoucí do nitra sopky. Disky jsou rozptýlené po ostrově, takže se člověk proběhne. Ostrov sám ale není moc veliký, což je trošku škoda.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat