Borderlands: Dohráno - 7,5 z 10

Dohráli jsme s Vaškem Borderlands. Ve Split Screenu to byla výtečná zábava. 

Docela mě překvapilo, jak veliká je to hra. Hráli jsme to dobré čtyři měsíce. víkend co víkend. Dobrých 50 hodin hraní. S postavami jsme se dostali tuším někam kolem 27. levelu.

Koncepcí misí jsou Borderlands dost podobné online hrám. Ta obluda tady na screenshotu je jeden z lepších bossů ve hře. Docela dlouho jsme se pohybovali na první mapě. Už jsem si začínal myslet, že se blížíme ke konci, když jsme se probojovali do druhé mapy. Za ní následovala třetí, čtvrtá, desátá... Je jich tu opravdu požehnaně. Výtvarným stylem a postkatastrofickým pojetím světa hra upomíná na legendárního Mad Maxe.

Trošičku mě otrávil konec příběhu. Půlku hry se probojováváme k Vaultu - legendárnímu místu, které se má otevírat jednou za 200 let a má obnovit zničenou planetu. Získáváme části klíče, probíjíme se skrz mnoho zón, a když už se podaří otevřít vchod, z brány vyleze ohromný boss v podobě obří chobotnice s mnoha chapadly ala J.P.Lovecraft. Toho zabijeme - a - a nic, brána je uzavřena na dalších 200 let. Tak to mě tedy neuspokojilo ...

Po dohrání hra nekončí, lze dál hrát Downloadable Content datadisky. K dnešnímu dni jsou venku už tři. To mi přijde dost slušné. Nicméně nás už se to netýká. bylo to fajn, teď nás čeká Army of Two - 40th Day.
U mě 7,5 z 10.