Dopravní prosteřdek byl osmikolový transportér vybavený UV dělem, které se hodně hodilo na nalétávající netopýry. Cesta zpět k Coleovi a Bairdovi neměla chybu, přepínal jsem mezi řízením a UV kanónem.V hrozném dešti jsme pronikli do továrny za městem. Probili jsme se k důlním vozíkům. Jízda dolů do jeskyní připoměla druhý díl Indiana Jonese. Na rozdíl od Indyho jsme ale měli jsme bouchačky a museli se jimi ohánět.
Měli jsme za úkol umístit rezonátor do čerpací stanice v jeskyních, aby se zmapovaly locustí chodby.
Cestou jsme potkali krásnou potvoru - obrovského pavouka,který se skoro nedal zabít. Střelbou do měkkého břicha jsme ho alespoň zahnali na rampu nad propastí plnou té žluté tekutiny, kterou tu čerpají. Rampu jsme pak odpálili. Zjevně mu to žluté svinstvo nedělalo dobře. Možná je to žhavé, kdo ví.
Tohle je ta čerpací stanice. Napřed jsme jí museli vyčistit, pak jsme umístili rezonátor a zmizeli po anglicku.
Mysleli jsme si, že jsme za vodou. Už to vypadalo jako konec mise. Jenomže ten zatracený rezonátor se porouchal. Naštěstí Baird někde sehnal kus hologramu těch locustích chodeb. Jsme zpátky ve městě a musíme získat zbytek toho hologramu.
Tohle jsou ti hajzlové Locusti. Ještě u nich máme pár nesplacených dluhů.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat