A pak jsem se ocitl v podzimním Crochbag Bogu a v krátkém questu jsem šel zabít poslední čarodějnici. Geralt měl depresi jako prase, Ciri v portálu zemřela. Čarodějnici jsem zabil, získal jsem od ní Cirin zaklínačský medailon.
A pak jsem seděl v chatě čarodějnic s hlavou v dlaních. Meče jsem upustil na podlahu. A bylo mi mizerně. A kolem chaty se začaly slézat nestvůry z bažin. Game over.
WTF? To měl být konec? Kde jsem udělal chybu? Nebyl jsem si vědom žádného chybného rozhodnutí, které by se mělo týkat Ciri. Ano, zabil jsem Dijkstru - ale to nemělo na konec žádný vliv!
Tak jsem začal pátrat po Internetu a dočetl jsem se, že to jsou přesně ty flashbackové momenty, které si Ciri přehrává předtím, než jde bojovat s Velkým mrazem - momenty, kdy se Geralt mohl zachovat buď tak, že posílí Cirinu nezávislost a dospělost (a tím ji zocelí a připraví na budoucí výzvy), anebo se bude snažit ji mírnit a chránit - pak ale Ciri v osudové zkoušce selže a zemře. Zkrátka, toto byl ten nejhorší možný konec.
Nejhorší na tom je, že když jsem těmito klíčovými momenty procházel, vůbec jsem si tu závažnost neuvědomil! Nebyly to žádné volby buď anebo, jako zda nechat žít Radovida, Dijkstru nebo Roche. Byly to pro mě jen drobné dějové epizody, volby v rozhovoru, které v tu chvíli neměly žádný význam - a o větší význam měly na konci po zničení Wild Huntu, kdy se to podtrhlo a sečetlo. Vůbec mi nedošlo, že na konec hry může mít vliv to, jak ochranářsky se člověk k Ciri chová - anebo jak v ní podporuje nezávislost a dospělé chování.
Navíc jsou tyto klíčové momenty roztroušené v poslední možná čtvrtině hry. Pokud by to člověk chtěl zahrát znovu a lépe, tak mu nezbyde než se vrátit ve hře hezky daleko.
Ale nedalo se svítit. Takhle moje hra prostě skončit NEMOHLA! Musel jsem se vrátit a udělat to jinak.
1 komentář:
Okomentovat