sobota 6. února 2016

Shadow of Mordor: Dohráno, 9 z 10

Tak jsem dokončil hlavní příběh. Stálo to za to, Shadow of Mordor je vážně moc dobrá hra.
I když je motiv nemrtvého přízraku hodně odlišný od světa Pána prstenů, vlastně mě to vůbec nerušilo. Příběh je docela jednoduchý a je to spíš řetězec epizod než ucelenější děj. Odhalování střípků Celebrimborovy minulosti je nejzajímavější na začátky hry, kdy hráč netuší, co je jeho nemrtvý elfí partner zač. Od půlky hry ale už je víceméně všechno jasné a odhalují se jen detaily.
Hlavní peckou Shadow of Mordor jsou orkové. Je to samozřejmě vyhlášený Nemesis systém se všemi misemi a dynamikou, které umí generovat. Ale ještě víc na mě zapůsobila uvěřitelnost chování orků ve světě - jak se chovají ke svým lidským otrokům, jak cestují, chodí na lov, bojují s caragory nebo graugy, jak se perou mezi sebou, jak reagují na hráčovy akce. V tomhle aspektu je je Shadow of Mordor snad ještě vymakanější než Assassin's Creed, byť je hra mnohem menší a prostředí nesrovnatelně jednodušší.
Soubojový systém a jeho animace si zaslouží jen superlativy. Některé herní animace a chování orků v boji jsem zaznamenal až na konci hry - a to je co říct, po 40 hodinách hraní.
Nedokončil jsem vedlejší mise. Sice jsem našel všechny artefakty a odemkl ithildinovou bránu, ze zbraní jsem odemkl jen luk, protože dýka a meč jsou závislé na schopnostech, které jsem si neodemkl, protože jsem je nepotřeboval.
Konec hry je docela slušný, ale mohl být epičtější - jak z hlediska soubojů, tak z hlediska příběhu. Zabil jsem všechny tři Černé kapitány - ale Saurona jsem jen vyzval a de fakto jsem způsobil, že se vrátil do Mordoru.
Každopádně je Shadow of Mordor poctivě udělaná hra, u které jsem se výborně pobavil. Sice mě to netáhne si koupit datadisky, ani vyzobávat achievementy za každou cenu - na to mám na hraní trochu málo času - ale i tak to byla skvělá zábava.
Za mě 9 z 10.

Žádné komentáře: