Po půlhodině zkoušení Avatar: The Game jsem docela otrávený. Intro nic moc. A bohužel to nemá s filmem mnoho společného - jen planetu Pandora. Příběh jde jinudy, na výběr je přes 20 různých postav obojího pohlaví.
Na první pohled mě zarazila jedna věc: nahrávací obrazovky. Každou chvilku - tedy i při přepínání mezi filmovou sekvencí a hrou v enginu - se hra zastaví a pár vteřin nahrává při černé obrazovce. Nemám nic proti nahrávání, občas je to nutné. Třikrát do minuty mi ale přijde fakt trošku moc. Tady někdo neodladil hru tak, jak měl.
Ve hře je zabudovaná Pandora encyklopedie, kterou si hráč postupně odemyká. Byl by to fajn počin, nebýt značně odfláknutý: maličké obrázky a jeden kraťoučký odstavec senilního textu mě opravdu nezaujal. Kam se hrabe na Assassin's Creed II, nemluvě o vymazlených encyklopediích z Total War anebo Civilization.
Po úvodu na základě je hráč odeslán do džungle na jednu z lokalit. Tam ho čeká ho bohapustá střílečka v džungli - ze všech stran se valí vlci. Tak nevím, přišlo mi to jako hrát Dooma na Pandoře.
První dojem tedy nic moc. Těšil jsem se, že si znovu prožiji kouzelný příběh z filmu. Ale tohle asi bude o něčem jiném. Atmosféra veškerá žádná.
Žádné komentáře:
Okomentovat