WoW: Drakuru

Včera jsem měl možnost poprvé jít Drak'Tharon Keep. Raidová instance je prima. Samotný keep je opět velice členitý, mnohem větší než jeho venkovní podoba v otevřeném světě. Člověk se podívá i do zahrady s výhledem do volné krajiny, než vystoupá na samotnou věž. Miluju tyhle raidy, kde se člověk podívá i ven!

Ale o tom jsem psát nechtěl. Nahoře na věži na samém konci instance je oltářík, který mi umožnil vyvolat Drakuru - starého známého trolla, jehož duch mi zadával questy v Grizlly Hills a jenž pak jako mocný vládce Scourge ovládal Zul'Drak (psal jsem o tom už tady).

Nuže, nyní se oba články příběhu spojily. Tady na konci Drak'Tharon Keepu jsem konečně vyvolal skutečného Drakuru, který si hned vzápětí přivolal samotného Arthase a vstoupil do jeho služeb. Hezká ukázka mechanismu, jak pro moc zaprodat svoji duši!

WoW: Phasing v Icecrown

Icecrown natvrdo rozjíždí phasing. Celá zóna je pojata jako obrovské bitevní pole. Hned na začátku Icecrownu je základna Argent Vanguard obklíčena dotírajícími armádami Scourge. Plnil jsem tu spoustu questů, které vyvrcholily hrdinskou obranou základny - usazen ve věži s kanónem jsem odstřeloval ledové draky a Nemrtvé.

Po splnění tohoto questu je pole kolem základny najednou proměněno. Všude se válejí mrtvoly zabitých ledových draků obklopené válečníky Argent Crusade, kteří mi aplaudují, když se k nim přiblížím.

Vrcholný příklad phasingu představuje Crusader's Pinnacle. Když jsem na toto místo dorazil poprvé, byla to jen opuštěná základna Scourge: pár osamocených stanů a temných stromů.

Zarazil jsem do země standardu a spolu s družinou Argent Crusade jsme ji uhájili před útokem Scourge. Peoni z Argent Crusade zatím stany spálili.

Argent Crusade si pak na tomto místě vystavěl věž a základnu. Lord Tirion Fordring se tam pak přesunul z Argent Vanguardu a dosud tam stojí, aby velel silám Argent Crusade v Icecrownu.

Základna je plnohodnotná budova s NPC, questy, flight masterem a obchodníky. Potěší, že člověk nemusí s plnými batohy zpátky do Dalaranu anebo obrovské létající lodi Skybreaker, která se vznáší nad Icecrownem.
Takhle pojatý phasing je konečně to, co jsem v MMORPG hrách vždycky chtěl: zážitek ze změny světa na základě mého působení. Věž na Crusader's Pinnacle tam předtím nebyla, dokud jsem já to místo nedobyl. Je to výsledek mého hrdinského činu.
Je mi lhostejné, že stejně jako já si to prožily tisícovky ostatních hráčů na serveru. Pro mě je podstatné pouze to, čím jsem si prošel já. Ve prospěch mého zážitku bylo porušeno jedno ze základních pravidel persistentního světa - všichni hráči na stejném místě vidí totéž. Toto porušení pravidla přináší online hraní úžasnou novou dimenzi.

WoW: Naxxramas

Naxxramas je důvěrně známá instance. Před dvěma lety ještě v guildě Motion jsem prošel dlouhým a těžkým progressem, který nám tenkrát zabral půl roku práce. Už jsem o tom na blogu psal. Nicméně tenkrát byl Naxxramas tak schizofreně obtížný, že jsem nikdy neviděl Four Horsemen, Sapphirona ani Kel'Thuzada.

Ve Wrath of the Lich King se Naxxramas vznáší nad Dragonblightem. Projevuje se tu známý efekt - zvenku je menší než zevnitř. Když jsme ho šli, zmateně jsem hledal vchod - létal jsem kolem jako trubka, než mě lidi z raidu summonnuli k portálu umístěnému zespoda. :-)

Tahle recyklovaná verze Naxxramasu se hraje mnohem lépe než ta stará. Není to už úkol na půl týdne, ale dá se bez větších problémů udělat za večer. Je to easy mod, spousta věcí je mnohem lehčích a celé je to zábavnější.
Musím přiznat, že jsem spoustu věcí zalamil. Hloupě jsem chcípl u Grobbuluse, když jsem naběhl do jeho zeleného jedu (myslel jsem, že když na mě hodí svoje plague, tak to takhle shodím). Jednou jsem chytl dávku při běhání u Heigana, ale naštěstí jsem to přežil. Pro záznam ještě doplním, že jsem chcípl při boji s Gluthem, ale to ani nebylo lamení, spíš smůla.

Boj se Sapphironem se mi vyloženě líbil. Drak se před bojem poskládá z ledových kostí - to je hodnotný moment.  Vlastní boj a schovávání se před jeho ledovým dechem za ledové balvany je vyloženě dobře vymyšlené.

Kel'Thuzad je v Northrendu k vidění i venku  mimo instanci. Včera jsem těžil cobalt v Borean Tundře a viděl jsem ho tam, jak káže ke svým příznivcům blízko hordí základny u Garrosh's Landing. Docela by mě zajímalo, jestli se dá venku zabít.

Tady v Naxxramasu je boj s Kel'Thuzadem docela pěkný. V první fázi se zabíjejí jeho služebníci - což mi přišlo hodně jednoduché, jdou k zemi na dvě rány ( i moje). Ve druhé fázi probíhá boj s Kel!Thuzadem - z mého pohledu čistá damage. A ve třetí fázi si přizve na pomoc dva brouky - tady přišla moje hvězdná hodina s nastřelením jednoho z brouků na tanka. :-)

Odnesl jsem si z Naxxramasu super zážitek a pěkná setová Tier 7 ramena.

WoW: Utgarde Pinnacle

Utgarde Keep dominuje Howling Fjordu. Vypravili jsme se do horní instance - Utgarde Pinnacle. V guildě Eonarians jsou hráči dobře vybavení - narozdíl ode mě. Rozdíl mezi čerstvou Level 80 a pořádně vybavenou postavou je obrovský: jen co jsem nabral pár fialových předmětů, narostla mi Attack Power o třetinu. A to nejsem ani zdaleka u konce!

Utgarde Pinnacle je krásný dungeon ve stylu Vrykulů. Vizuálně je to moc pěkně udělané, pastva pro oči. Až je člověku líto, že s plně vybavenou grupou je to zábava na 30-45 minut.

WoW: Culling of Stratholme a drak!

Po dosažení vytouženého 80. levelu jsem začal chodit dungeony. Guilda Eonarians už prakticky chodí pouze Heroic dungeony a nejčastěji Daily.
Můj první raid byl Culling of Stratholme - další z mnoha historických raidů dostupných přes Caverns of Time. Tahle epizoda je odvozená od stejnojmenné mise v legendárním Warcaft III: princ Arthas zjistí, že jeho město Stratholme je zaplaveno morem Nemrtvých a rozhodne se je vyhladit.
Úžasná věc na tomhle raidu je, že používá naprosto stejný scénář a soundtrack jako originlá z Warcrat III. Arthas a ostatní postavy proto používají stejné repliky.
Stratholme je ovšem důvěrně známé místo - oblíbený dungeon kolem 55. levelu, který jsem osobně šel mockrát. Tady je Stratholme ještě nezkažený, nehoří, je to krásné a příjemné město.
Hráčský zážitek z této kombinace je nepopsatelný - je to jako třetí návrat na místo, kde jsme byli už dvakrát a pokaždé trošku jinak. Pevně věřím, že Blizzard v Caverns of Time dodělá ještě spoustu dalších skvělých raidů.
Na konci raidu je boj s démonem Mal'Ganisem. To on Arthase tak rozběsní, že se rozhodne pronásledovat ho až do Northrendu.
Když se raid jede v módu Heroic a dostatečně rychle, na konci je bonusový boss, ze kterého padá mount - drak. Měl jsem kliku: skoro všichni už ho měli, až na Ninjagona, který mi ho noblesně přenechal.
/bow
Takže jsem šťastným majitele svégho prvního draka. Škoda jen, že se na něm nedá bojovat, jako na některých questových dracích.

Sholazar Basin a Freya

V severní části Sholazar Basinu se nachází prudká skalní stěna. Nahoře na vrcholku této stěny se tyčí hradby Icecrownu. Z Icecrownu neustále proudí armády Nemrtvých. To místo se jmenuje Avalanche- Lavina. Lavina za lavinou, další Nemrtví se pokoušejí prorazit dále do Basinu.

Jejich moci čelí Avatar of Freya - mocné vtělení Titánky.

Quest chain od Freye odhaluje tajemství Sholazar Basinu: úlohu jednotlivých pilířů a kontrolu nad dimenzionální branou do Un'Goro kráteru. Odtamtud jsem si dovedl ohromného kamenného obra Etymidiana. Na jeho hřbetě jsem se postavil Avalanche a nastalo veliké zabíjení. Velmi příjemná záležitost!

WoW: Sholazar Basin

Sholazar Basin je kvetoucí džungle na západě Northrendu. Jak hráč postupně odhaluje, byla to kdysi laboratoř Titánů, když tvořili svět.

Je podobný Ungoro Crateru a Stranglethornu. Najdeme tu i starého známého Hemetha Nesingwaryho, trpasličího válečníka, který zde ztroskotal se svou loveckou expedicí. Ano, zroskotal - dno Sholazaar Basniu leží pod úrovní mořské hladiny.

Hemethovy questy jsou podobné těm ze Stranglethornu a z Nagrandu: lov, lov a zase lov. Quest chain končí ultimátním úlovkem dračice s pomocí osedlaného mamuta, kterému na hlavě sedí samotný Hemet. Po celou dobu boje Hemet přičinlivě střílí puškou a hází pasti, a po splnění questu se v táboře krásně vychloubá trofejí.

Žijí tu dvě soupeřící frakce: Oracle - plazí hmyzožravci podobní Murlokům - a wolvarská frakce Frenzyheart Tribe. Jsou to nepřátelé na život a na smrt. Quest chain začíná u Frenzyheart Tribe, pak přejde k Oracle a vyvrcholí bojem s lichem, jenž drži v zajetí jednoho z Oracle a jednoho Wolvara. Hráč během boje musí jednoho z nich obětovat a druhého zachrání - a podle toho pak získá reputaci u jedné z frakcí a u druhé ji ztratí.
Osobně jsem si vybral Frenzyheart Tribe, protože mám radši chlupaté (byť poněkud agresivní a tupé) wolvary.
Během tohoto quest chainu je nádherná scéna surfingu na krokodýlovi, který hrdinu převeze z jednoho campu do druhého. Výborná věc -  věčná škoda, že nejde mít krokodýla mounta!

WoW: Trollí bohové v Zul'Draku

Severní partie Zul'Draku jsou ve znamení Loa, trollích bohů. Trollové z kmene Drakkari se tu pokusili získat sílu proti pronikající Scourge tím, že postupně zabijí své bohy a vytáhnou si z nich moc.

Nejprve jsem se setkal s leopardí bohyní Har'Koa, hadí bohyní Quetz Lu, medvědím bohem Rhunokem a nakonec i s neštěastným bohem-nosorožcem Akalim.

Questy jsou rozmanité. Někteří trollí bohové jsou v moci svých uctívařů, kteří z nich vysávají moc. Hráč je musí zachránit. To se podařilo u leopardice Har'Koa, která mi pak pomohla v jednom z tuhých soubojů a odstěhovala se ze svého chrámu do základny.

Mamutí bůh Mam'Toth neměl takové štěstí. Radši spáchal sebevraždu, než by podlehl svým uctívačům. Zbyl po něm v Zul'Draku ohromný kráter obklopený zešílevšími mamuty. V jednom z příjemných questů jsem si jednoho mamuta osedlal a dal Drakkari uctívačům co proto :-).
Mimořádně zdařilý je hudební doprovod v Zul'Draku. Jsou v něm slyšet trollí bubny a sbory vzývající Mam'Tothovo jméno.

Před obrovskou pevností Gundrak je v poutech držen nosorožčí bůh Akali. Je ohromný jako hora, větší než většina draků.
Když jsem ho osvobodil z pout, rozpoutal se masakr: ze všech stran se valili Drakkari Witch Doctorové, útočili ohivými kouzly a Akali je pobíjel po desítkách. Bohužel, když se většina trollů válela v krvi, dostavil se velekněz a ubohého Akaliho dorazil.

Jsem sám zvědav, jak to vypadá uvnitř Gundraku.

Questy trollích bohů jsou výborné. Jakkoliv mi depresívní prostředí Zul'Draku už lezlo lehce na mozek, jakkoliv rád jsem se teď přesunul do Sholazar Basinu, musím s respektem uznat, že příběh a vlastně celá Drakkari kultura je výborně promakaná a vychytaná. Má to konzistenci a hloubku. Osud ubohých Drakkari, kteří se vzdají svých bohů a vlastní duše v marné snaze postavit se Arthasovi, mi přijde hloboce lidský.

WoW: Nové buildy

S blížícím se 80. levelem je třeba znovu promyslet buildy.
Tohle mám teď: 26/41/3.
Takhle bych si představoval cílový Marksmanship build 17/51/3.
A takhle cílový Beast Mastery build 51/20/0. To potřebuji, na tankování, a taky abych si mohl ochočit nosorožce :-).

WoW: Ding 79. Už se to blíží!

Tak už se mi to krátí. V Zul'Draku jsem udělal snad dva levely a teď už mi chybí jen ten poslední. Je to zvláštní - ještě jsem ani nezačal Sholazar Basin, nemluvě o Crystalsong Forest, Icecrown a Storm Peaks. Pohledem na mapu mám ani ne polovinu, možná 40% Northrendu.

Na druhou stranu je to dobře, zbývá ještě hodně zábavy :-).

WoW: Na hřbetě obra

Moc se mi líbila série questů kolem ohromného obra Gymera. Po jeho vyvobození z klece jsem si ho na chvíli osedlal. Následná bitka s armádou Nemrtvých byl výborný masakr: pobíjel jsem je po desítkách! Obr má jednu nádhernou schopnost - chytne některého ze Scourge do ruky a používá ho jako zbraň :-).

Nakonec jsem si to rozdal i s gigantickým obrem Thrymem. Bohužel screenshoty z této akce nestojí za moc - jednak byla tma a jednak se mi nepovedlo rozumně nastavit kameru tak, aby se tam obr vešel.

WoW: V kůži Scourge

Jihozápadní Zul'Drak dobyla Scourge. Visí tu dvě ohromné létající pevnosti. Jedné z nich velí Overlord Drakuru - onen Drakari troll, pro kterého jsem hledal magické artefakty v Grizzly Hills. Poslední quest z téhle série jsem ještě nedodělal, protože se odehrává v  Drak'Tharon Keepu.Předpokládám, že tam se z něj vyklube pacholek, který se přídá k Arthasovi.

Tady v Zul'Draku jsem se / s pomocí Death Knights of Ebon Blade - proměnil v Nemrtvého, infiltroval jsem létající pevnost a plnil jsem questy pro Drakuru.

Výt v kůži nemrtvého poddůstojníka, to byla hodně zábavná změna: šikanoval jsem nižší Nemrtvé, nutil jsem je sbírat zásoby a s pomocí obrovských Abomination jsem bojoval proti Drakari trollům.

Nakonec jsem na vrcholku létající pevnosti se utkal se samotným Drakuru. Tenhle encounter už se svojí pestrostí začíná blížit skutečným raidům. Musel jsem ovládnout obrovské trolly, kteří tankovali Drakuru, ten po mě házel krystaly s kyselinou, které jsem se musel vyhýbat. Boj na dobrých pět minut tvrdé práce, který jsem dal možná na pátý šestý pokus.

Nakonec, když Drakuru už už podlehl, zjevil se sám Arthas, Drakuru dorazil  a opět se všem vysmál. Začínám na měj mít žízeň!

WoW: Grizzly Hills

Grizzly Hills jsou lesnatá a hornatá krajina. Začal jsem je procházet směrem od Dragonblightu.
Je třeba říci, že ve srovnání s úchvatným Dragonblightem jsou Grizzly Hills jaksi "méně epické". Krajina působí uzavřeně, stromy zakrývají výhled dodaleka, jižní obzor rámují hory, severní hradby Zul'Draku.

Dominantou Grizzly Hills jsou zbytky ohromného stromu Nordrassilu, které jsou rozeseté po mapě. Kolem Nordrassilu se odehrává questová linie zešílevších Grizzlemaw furbolgů. Cílem questů je odhalení jádra problému a odstranění vzkříšeného medvědího boha.

Hráč tu nepotká žádné odkazy na děje kolem Arthase a na předchozí díly Warcraftu. Kromě příběhu furbolgů se v západní části mapy odehrává příběh kmene hraničářů posedlých lykantropií (první setkání s opravdovými worgeny!). Východní pobřeží je zasvěceno příběhu Iron Dwarfs. Jsou tu dvě trpasličí města. Takový Dun Argol je zvenku dokonce větší než Ironforge (!), ale bohužel jen zvenku. Vnitřní prostory jsou jen trapně malé jeskyňky.
Asi nejzajímavější byla sada questů kolem trpasličího města Thor Modan. Město má částečně zřícený strop. Bombardování Iron Dwarfs shora balvany ve společnosti kamenných obrů jsem si vychutnal :-).
Včera jsem Grizzly Hills dodělal. Teď mě čeká Zul'Drak.

WoW: Ding 77

Tak jsem dosáhl 77. levelu a získal jsem přístup k létajícímu mountovi. Peníze mi vyšly tak akorát - koupil jsem Artisan Riding skill, epického mounta a Cold Weather Riding pro létání v Northrendu. Bratru asi 5100G - všechno, co jsem měl.

Ale létám - LÉTÁM!

Je to radost.

WoW: Bitva o Undercity

A zase zpět do Stromwindu. Král se - dle mého zcela správně - rozhodl využít příležitosti a vzít Undercity útokem. Věříl, že znovu získá ztracený Lordaeron.

Jayna nás všechny portla do Tirisfal Glades a naši vojáci začali čistit přední hlídky u vchodu.

Král zavelel a vydali jsme se dovnitř. S Jayninými buffy jsem byl nezranitelný - moje šípy byly smrtící a okamžitě jsem se léčil. Mnohem hůže na tom byl chudák Humar, který ten buff zřejmě nedostal a tak ho elitní obránci Undercity několikrát zabili.

Postupně jsme se prokousávali dovnitř. Ze všech stran se valily spousty Nemrtvých a Abomination. Král byl jako Fury Warrior se dvěma meči naprosto vražedný a já jsem nakonec s plnou manou začal spamovat AOE šípy, které dávaly tečky za 5000 a více.

Jedinou těžší překážkou byl obří červ, který nás na chvíli zdržel. Měl nepěknou vlastnost - několikrát mě vzal do tlamy a pár desítek sekund se mnou mával, než mě odhodil na konec místnosti. Bylo to ale spíš otravné než nebezpečné, Jayna healovala jako o život a červovi postupně ubývaly životy.

Grand Apothecary Putress byl ve svých kobkách. Bojoval ze všech sil, házel na nás nepěkné plague, ale nakonec ani on neměl šanci. Zabili jsme ho a pomstili jsme tak zradu a smrt Highlorda Fordragona.

Netuším, jak to má Horda - zda je Putress nějaká významná postava a zdali v hordím questu taky zemře.

Než jsme však stihli zabrat celé Undercity, dorazila Horda v čele s Thrallem.

Král - ještě rozjetý z vítězné bitvy - se pokusil vyřešit otázku Hordy jednou provždy. Z celého srdce jsem s ním souhlasil.

Ale bohužel opět zasáhla usmiřovačka Jayna, která nás zamrazila a odteleportovala do Stormwindu.

Věčná škoda, Undercity mohlo být naše!

WoW: Wrathgate a Ogrimmar

Questy kolem bitvy o Wrathgate jsou dějovým završením Dragonblightu. Jsou založené na tzv. phasingu - výrazným změnám v herním světě na základě progresu hráče.

Když jsem poprvé dorazil k Fordragon Holdu u Artahsovy pevnosti Wrathgate, probíhala tam zuřivá bitva Alliance a Hordy proti Nemrtvým.

Po splnění questu s Galakrondem se pustilo in-game video o marné bitvě proti Arthasovi, kterou životem zaplatil Highlord Bolwar Fordragon a ork Saurfang the Younger. Boj rozhodli Forsaken pod vedením Grand Apothecary Putresse, kteří morovými katapulty pobili celou sílu Hordy i Alliance a zahnali Arthase zpět do pevnosti.

Film odkazuje na Návrat krále - když Highlord Fordragon vyvolává Artahse ven, je podobný Aragornovi před branami Mordoru. A na konci filmu vidí umírající Fordragon rozmlženým zrakem přilétající draky - jenomže narozdíl od Froda už mu nepomohou. Hle, smrt jednoho z největších hrdinů Alliance.

A tady nastupuje phasing. Po dokončení filmečku už to před branou vypadá jako po bitvě. Všude hoří ohně a před branou stojí v dračí podobě Alexstrasza a její druh Krasus.

Poprvé jsem viděl Queen of Life v dračí podobě - a musím uznat, že jí to ohromně sluší. S velkými rohy, které má zmenšené i v elfí podobě, má zcela unikátní vzhled odlišný od všech ostatních draků.

Alexstrasza mě poslal do Stormwindu. Odletěl jsem do přístavu a lodí jsem odplul do Azerothu.

Tam už mě čekalo Jeho veličenstvo Varian Wrynn doprovázen Jaynou Proudmoore.  Zpráva o smrti Lorda Fordragona krále rozhněvala. Poslal mě do Ogrimmaru vyjednávat s Thrallem.

A opět phasing. V Ogrimmaru byla i Sylvanas Windrunner, vládkyně Undercity. Informovala o vzpouře Putresse, který se zmocnil Undercity. Vyjednávání nebylo dvakrát úspěšné.

Když už jsem byl v Ogrimmaru, tak jsem si to tam proběhl. Nikde jsem nepotkal žádné hráče Hordy. U hlavní brány byla spousta uprchlíků z Undercity a NPC a obchodníci stála shromážděni uprostřed města.

Potěšilo mě, že jsem se tam taky konečně podíval. Jednou se možná zkusím dostat do instance Ragefire Chasm pod Ogrimmarem.

WoW: Nalezení Frostmourne a jízda na draku

Na severu Dragonblightu se nachází jeskyně, kde Arthas kdysi našel meč Frostmourne, který mu sebral duši.V jednom z questů se do této jeskyně vypravil i Keonux s Humarem. Pomocí magického krystalu si tuto slavnou scénu ze hry Warcraft III připomněli.
Červení draci z Wyrmrest Temple jsou pod neustálým útokem modrých draků z Malygosovy letky. Je tu několik krásných questů, kdy se Kenux svezl na drakovi. Jeden z questů se odehrál u obrovské vykopávky kostry Galakronda - největšího draka Azerothu. Nemrtví z Undead Scourge se jej snaží oživit - stejným způsobem, jako oživují ostatní kostlivé draky. Abych v tom Nemrtvým zabránil, lovil jsem je na hřbetě červeného draka, kerý je umí nejen usmažit plamenem, ale i sežrat, čímž si doplňuje manu a staminu :-).
Další z questů už zahrnuje docela regulérní bitvu bojovníků Red Dragonflightu s Nemrtvými o ovládnutí Ruby Shrine. Bitvě zdatně sekundují červení draci, kteří na Nemrtvé chrlí oheň z oblohy. Je to docela vymazlené a moc fajn pocit, běžet zasněženou plání jako člen velké jednotky dračích bojovníků!

WoW: Sedmá legie

"Přes údolí a vrcholky Mount Hyjal, přes pohyblivé písky Silithusu, proti strašným armádám Legie, jsme bojovali. Nemáme tvář, nemáme jméno, jsme synové a dcery Alliance. Při Světle a při moci Alliance: první úder je náš a poslední úder je vše, co naši nepřátelé uvidí. Jsme Sedmá legie." 

- High Commander Halford Wyrmbane

Tak tomu říkám válečné motto!

Mise Sedmé Legie začínají v okolí Wintergarde Keepu, kde legie sídlí. Postupně se těžiště misí přesouvá na severozápad Dragonblightu směrem k Wrath Gate.

Jedna z podařenějších misí je o lovu kostlivého draka. Vojáci Legie draka nalákají pomocí jezdce na gryphonu, potom ho pomocí řetězů dostanou na zem a tam se na něj vrhne taková menší armáda.

S pomocí hráče, ovšem. Tedy přišlo mi, že by to hoši ze Sedmé legie dali i beze mě. :-)

WoW: Konečné řešení grindu

Wrath of the Lich King je skvěle hratelný. Posouvá laťku v uvěřitelnosti a životnosti světa mnohem dál, než jsem si kdy uměl v MMORPG představit.

Základní šablona - získávání itemů a experience prostřednictvím grindění a questů - je tady výborně  obohacená o naskriptované sekvence. To přináší neustále se měnící herní zážitky. Grindění ustupuje do pozadí a zůstává zábava.

Příklad? Na východní hranici Borean Tundry se nachází Temple City of En'Kilah. Je to město Scourge plné Nemrtvých, nad kterým se vznáší létající základna podobná Naxxramasu.

Questy týkající se tohoto města zadává death knight Thassarian. V jednom z questů dokonce hráč dostane jeho temného koně, který jej zaveze k cíli questu.

Celá série čítající 14 (!) questů končí na létající základně soubojem mezi Thassarianem a velitelem Cult of the Damned, kterému předchází rozhovor se samotným Arthasem Lich Kingem! Tak to je příklad čisté epické zábavy, který jsem si vychutnal do poslední kapky.
Krásným příkladem je sada questů kolem mamutů v Borean Tundře. Hráč v žoldu D.E.H.T.A., druidských ochránců zvířat, zachraňuje mamutí mláďata z pastí a bojuje proti nenasytným lovcům. Jedním z vrcholů quest chainu je boj proti elite lovci. Hráč dostane možnost naskočit na mamuta a vydat se na něm do boje!
Je to velká radost. Už se těším, až si jednou koupím vlastního jízdního mamuta :-). Ten bohužel asi nebude moci bojovat, ale i tak ...

Dalším příkladem jsou questy z Wintergarde Keepu. Jedním z bezvadných questů je záchrana vesničanů pomocí létajícího gryffina. Vesničané pobíhají po Carrin Fields - předpolí Wintergarde Keepu, dobyté Scourge, nad kterým se vznáší gigantický Naxxramas obklopený kroužícími kostlivými draky. Vesničany je třeba z výšky najít, přiblížit se k nim, nechat je naskočit (není to lehké, protože neustále utíkají před dotírajícími nemrtvými), rychle odletět a bezpečně je složit v pevnosti.
Je to výborná zábava, naprosto originální - nikdy jsem nic podobného ve hře neviděl - a skvěle se to hraje.

Totálně mě dostala mise, kdy si hráč osedlá trpasličí steam tank a vydá se ničit bojové stroje Scourge. Tank je osazený trpaslíky, kteří přičinlivě pálí z pušek na nemrtvé NPC. Ničení bojových strojů obstarává gnome engineer, kterého je třeba vypustit. Po zničení předepsaného počtu strojů je nutné všechny trpaslíky vysadit u vchodu do podzemní základny.

Funguje to úplně náramně. Trpaslíci celou dobu komentují probíhající děj,  pobavila mě hláška jednoho z dwarfů, že to byl on, kdo  se svým tankem poničil obrovský most Thandol Span v Azerothu :-).

Až mi bylo líto, když jsem quest dodělal. Doufám, že někde potkám nějaký daily quest s tankem. Je to ohromná hlína.

Grind je mrtev, ať žije  WotLK! Pevně věřím, že i ostatní zóny v Lich Kingovi budou takhle vymakané, variabilní a zábavné. Protože tohle je ono. Tohle jsem ve hrách vždycky chtěl.

WoW: Draci v Coldaře

Coldarra je nejzápadnější výspou Borean Tundra. Je to obrovský kráter, uprostřed něhož se vznáší ohromné magické zařízení - Nexus. Ten používají modří draci - Blue Dragonflight - pod vedením Malygose, Aspektu magie.

Podle prvních náznaků v jednotlivých questech to vypadá, že Blue Dragonfligth vede válku s ostatními Aspekty, a zejména s Red Dragonflight pod vedením Alexstraszy. Questy v Coldařře se tak točí kolem této války. A jsou hodně vymakané - herně i vizuálně.

Jedním z nezapomenutelných questů je odchyt modrého dráčete a jeho dotáhnutí do tábora čarodějů z Dalaranu. Hráč má bezvadné elastické vodítko, na kterém si vede ulovené dráče - a to i když jede na mountu! Moc pěkně udělané.

Úžasnou pastvou pro oči je pak quest chain kolem červené dračice jménem Keristrazsa (miluju tahle maďarsky znějící dračí jména!). Ta byla zakleta  Aspektem Malygosem do magických předmětů, které byly rozhozeny po Coldařře. Až je našel nějaký Keonux, hunter doprovázený černým lvem :-), a osvobodil Keristrazsu ze zajetí.

Quest chain pokračuje pomstou. Keonux nalíčí past na modrou dračici Saragosu, která je milostnicí mocného Malygose. S pomocí magie je modrá dračice uvězněna v elfím těle, což Keonuxovi umožní obstát a v čestném souboji ji zabít.

Co následuje je velkolepé finále: zjeví se samotný Malygos a začne epická bitva červených draků s gigantickým modrým Aspektem. Tady jsou v pohybu takové síly, že Keonuxovi nezbývá než přihlížet z bezpečné vzdálenosti, v skrytu na hřbetě Keristrazsy.

Nakonec naštvaný Malygos zvítězí a uchvátí ubohou Keristraszu, aby mu nahradila zabitou milostnici Saragosu. Tak tomu říkám dračí romantika :-). Obratem jsem dostal quest vydat se do Nexusu a zachránit ji. Tam se ještě chvilku nepodívám - přesněji řečeno, dokud nebudu level 80.

Bez legrace: letecký souboj obrovských červených draků s gigantickým Malygosem u Nexusu stovky metrů nad zemí je zážitek, na které se nezapomíná. Draci jsou ve WoW velcí (ano, ta malá postavička na hřbetě Keristraszy na  třetím obrázku je Keonux :-P ) a Malygos je několikrát větší než Keristrazsa. Epický rozměr to má nepopsatelný. Něco podobného jsem ve hře ještě neviděl.