Takhle vypadají Acheronian Ruins v nové grafice. A co je podstatné: 30 až 75 FPS, takže dokonale hratelné! Upgrade se skutečně vyplatil. Boje jsou nádherně plynulé, všechno šlape na full detaily. Jediné prodlevy v nejnáročnějších lokacích způsobuje sem tam přístup na disk, ale nic tragického.
Acheronian Ruins za bouřky. Tenhle žebřík mě potěšil, když jsem ho našel. Ušetřil mi spoustu běhání a zbytečných bojů.V Acheronian Ruins jsem postupně odkrýval střípky svého příběhu. Zlý démon, kterým mě posedl stygijský mág Thoth Amon, se ode mě odpoutal, když jsem se na začátku hry málem utopil. Vtělil se pak do podoby netopýřího boha divokých Pictů obývajících ruiny a začal terorizovat ostrov. Finální bitva s netopýřím bohem na vrcholku Ruins byla krásnou tečkou za touhle lokací. Moc podařená věc!
Když jsem dodělal všechny dostupné questy v Tortage a okolí, nastal čas rozdat si to se samotným Stromem. Bitva o Tortage mě dostala. Byla tvrdá, nelítostná a hustá. Potěšilo, že se při ní aktivně zapojily všechny postavy, se kterými jsem se v Tortage potkával: kovář, kapitán stráží Laranga nebo rudovousý pirát jako spojenec na straně vzbouřenců, otrokář Sakumbe na straně Stroma.Tahle bitva byla dost hustá, několikrát jsem v ní padl. Nebyl problém zabít dva, tři, pět nepřátel, ale jakmile se na mě sesypali, byl konec. Naštěstí mi došlo, že bude lepší ji obejít ve stealthu a soustředit se na ty cíle, které mám zabít.
Tady je samotný Strom, vládce Tortage. Vypadal poměrně hrozivě a byl obrovský. Jsem zvědav, zdali postavy rostou s rostoucím levelem. každopádně Strom vypadal tvrději, než pak bojoval.Dokonáno jest. Tortage je osvobozené od Stromovy nadvlády. Lodě mohou svobodně odplouvat. Já vyrážím do rodné Cimmerie. Odvážím si s sebou Phoenix Medallion, který jsem ukradl Stromovi. Čeká mě celý hyborský svět.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat