Včera jsem měl skvělý zážitek se Sid Meier's Pirates: do půl druhé v noci jsem se učil pořádně šermovat. Nešel jsem spát, dokud jsem to nepokořil. Jak jsem tu psal, tahle hra má schopnost zaseknout se a nepustit.O co šlo s tím šermem: protože jsem si na začátku vybral šerm jako specializaci a doposud bojoval s rapírem, bez problémů jsem zpočátku vítězil. Vůbec jsem nepoužíval obranu a pouhým útokem vpřed jsem dostal každého, i samotného Henryho Morgana - Piráta číslo 1.
Hra ale reaguje na to, jak postava stárne a postupuje na vyšší levely. Útoky se stávají pomalejší a šerm je tím pádem čím dál náročnější. Poprvé jsem narazil při boji s pirátem Černovousem (číslo 2 na seznamu největších pirátů). Zdolal jsem ho až asi na desátý pokus, opět metodou "vše do útoku".
Podruhé jsem narazil při souboji s nápadníkem krásné dcery guvernéra v Guadeloupe. Rozhodl jsem se, že se konečně ožením, a tenhle hejsek mi stál v cestě. Ukázalo se, že je to zdatnější protivník, než sám Černovous: metoda "vše do útoku" na něj opradu nefungovala. Trápil jsem se s tím snad dvě hodiny, od půl dvanácté do půl druhé v noci. Ale výsledek stál za to: konečně jsem pochopil, jak je potřeba ten šerm hrát.
Při pokusech jsem si vyzkoušel i to, jaké je to být vysazen na pustém ostrově. Stane se to v momentě, kdy hráč selže v bitvě s piráty a už nemá žádnou loď. V zásadě se to chová stejně jako vězení.
Dokončil jsem další kus rodinného questu - osvobodil jsem strýce.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat