Měl jsem teď pár dní výpadek. Jednak jsem se věnoval turnaji K1 Clash of Titans, který se odehrál u nás v Plzni. Nafotil jsem tam spoustu fotek, které jsem musel zeditovat. To mi zabralo 3 večery, nicméně výsledek skvost.
Druhým faktorem bylo otřesné pracovní vypětí v posledních několika dnech, kdy jsem se vracel domů večer tak vysosaný, že už mi nezbyla energie něco hrát.
Teď o víkendu jsem se lehce zmátořil a pustil jsem si Company of Heroes. Před časem jsem ji rozehrál a teď jsem se k ní vrátil. Za sobotu jsem odehrál asi 4 mise. Je to špičková RTS, hodně zábavná a po technické stránce skvěle udělaná.
Trpí nicméně dvěma neduhy, které jsou v žánru RTS snad všudypřítomné. Jednak je o rychlosti klikání. V momentě, kdy konflikt zuří na čtyřech místech mapy najednou, člověk zkrátka nestihne být všude. Řečeno vojenskou terminologií, pořád je tu příliš taktiky a méně strategie.
Za druhé, a to je můj problém, mi začnou po nějaké době otékat oči. Zřejmě se pořád snažím podvědomě zaostřovat a přibližovat si situaci na monitoru. Když jsou panáci malinkatí, tak se tomu neubráním.
Kupodivu se mi to nestává u stavěcích strategií jako je Caesar IV, toho můžu klidně hrát celý den. Ani Medieval Total War mi nevadí, možná proto, jak se střídá strategická mapa s bitevní. Tady jsem bohužel po dni hraní celkem odrovnaný.
Faktem je, že Company of Heroes se hrají luxusně. Je to zábava, je to fajn, vojáci se chovají celkem normálně a předvídatelně. Moc dobré jsou naskriptované události. Mise jsou dostatečně varabilní, aby to nebyl jenom nudný útok dopředu. Oceňuji druhou misi, která vrcholí vybudováním pasti na projíždějící konvoje a následným masakrem. Stejně tak třetí a čtvrtá mise , kdy se napřed dobude Carentan a pak se brání proti mohutnému německému protiútoku.
Škoda jenom, že tahle výborná hra nabízí obligátní Normandii a chybí tu východní fronta, která je trestuhodně podceňovaná.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat