Call of Duty 4: Černobyl a pokračování

Proplížili a probili jsme se (já v roli mladého kapitána Price před 15 lety a jeho velitel McMillan) přez Černobyl, abychom zastřelili Zakhaeva - obchodníka s jaderným materiálem. Byl to pěkně náročný výstřel, při kterém jsem musel korigovat směr podle větru patrného na sovětském praporku. Zakhaev to koupil, ale zjevně se z toho vylízal.
Následovala divoká honička prokládaná hustými přestřelkami přes rozbitý Černobyl. Když jsem zabil velitele helikoptéry, havarovaný stroj ranil velitele MacMillana, takže jsem ho musel dál nést. Naštěstí bylo možné ho položit, když situace zhoustla a bylo nutné střílet. Tehdy zafungoval jako výborná palebná podpora.
Probili jsme se až k legendárnímu ruskému kolu. Tam jsme abslovovali obrannou bitvu, kdy jsme bránili zaminovaný perimetr než k nám dorazila záchranná helikoptéra. Moc moc pěkná bitva, už jsem si myslel, že máme vyhráno, když přiletěly tři helikoptéry MiG a seskákaly z nich čety ruských paragánů. Naštěstí jsme to nakonec ve zdraví přežili.
Zpět v současnosti v kůži četaře Soapa: čekala mě urputná bitva o ázerbajdžánskou vesnici, kde jsme před časem našli Al-Asada. Nejprve jsme se pozičně stahovali před útočícími separatisty. Vyzkoušel jsem si obranu pomocí leteckého kulometu z havarovaného vrtulníku, odpalování připravených náloží a stahování až k farmě. Následovalo urputné probíjení se zpět, kdy se na nás valily desítky útočníků a my se museli probít až k čerpací stanici, kde nás vyzvedla helikoptéra.
Nastražili jsme past na Zakhaevova syna. V přestrojení za separatisty jsme zaútočiil na jeho konvoj. Bohužel uprchl a museli jsme ho honit kavkazským městečkem.
Dostihli jsme ho na střeše paneláku. Bohužel si radši prohnal hlavou kulku.

To jeho tatíka ovšem naštvalo, takže vyhrožuje odpálením ruských jaderných zbraní. Máme se na co těšit.