Company of Heroes: Prolomení zákysu, dobytí Mortainu a finále

Tak jsem znovu zkusil obranu kopce Mortain. Tentokrát jsem se pečlivě opevnil, zaminoval přístupové cesty a postavil si dostatek protitankových děl. Rázem bitva probíhala úplně jinak a vrchol jsem bez problémů uhájil.
Následnující mise - protiútok na kótu - tentokrát probíhala úplně jinak. Nebyl pro mě velký problém udržet si naživu tanky, zničit nepřátelské tanky a dobýt a udržet všechny klíčové pozice.
Další mise Autry byla o tancích. Dostal jsem do ní supertanky Pershing a měl jsem za úkol zničit nepřátelské tankové eso. Byla to příjemná bitva, lineární bojiště obsahující pár opěrných bodů.
Závěrečná mise spočívala v uzavření Falaiské kapsy. Ze severu útočili spojenečtí Kanaďané a Poláci, ze západu se snažily prorazit německé kolony. Mým úkolem bylo obsadit mosty, probít se ke spojencům ze severního křídla a následně si poradit s německými tanky. První fáze byla v pohodě, ale tanky mě dokonale zaskočily - nečekal jsem to a neměl vybudovaný obranný perimetr. Takže Němci prorazily. Naštěstí se činili i spojenci a postupně jsme všechny tanky zlikvidovali.
Tak to by bylo, Company of Heroes jsem pokořil. Až na zásek v Mortainu to byla hodně příjemná hra.
Je to hodně pěkně udělaná hra. Po grafické stránce je úžasná, skoro až filmová. Výborné animace, skvělé výbuchy, výborné chování zejména pěchoty, využívání krytů.
Pravdou je, že některé mise zejména v závěru byly navrženy tak, že šlo hlavně o rychlost postupu a výroby. To obecně nemám moc rád. Baví mě hra postupně, "na čisto", vyčistit si celé území, dobýt a opevnit všechny opěrné body. Bohužel v rychlých misích člověk nemá vůbec čas obdivovat animace jednotek a průběh bojových operací, spíš si připadá jako ucpavač děr v hrázi: sotva ucpe jednu díru, už se voda valí jinudy. To je, myslím, obvyklý problém RTS her (snad s výjimkou Medieval, což je samozřejmě jiná sorta).

Přece jen bych býval ještě čekal malilinko víc od inteligence pěchoty. Tady jsou pěšáci schopni samostatně postupovat, zalehnout, bojovat, rozestavět se v krytu, utéct před salvou dělostřelectva, to je tak všechno. Nevšiml jsem si, že by byli schopni inteligentně utéct před otravným tankem, když hráč je zaměstnán na druhém konci mapy. Nemluvě o samostatném použití přilepovacích náloží, nedejbože aby sami inteligentně zalezli do domu, který stojí o krok vedle. Co si hráč neudělá, to nemá. Company of Heroes nepřekračuje paradigma RTS, jakkoliv to první dojem z chování vojáků naznačuje.

Takhle vypadá moje finální skóre. Pár medailí za vedlejší cíle jsem nezískal, ale znovu už to zkoušet nebudu. Jsem rád, že je to za mnou. Štvalo by mě skončit tři mise před koncem. Datadisky asi shánět nebudu. Bylo to fajn, ale stačilo to.