Mafie III vzbudila hodně egativních reakcí. Je prý jiná než dvojka, neumí tolik věcí jako GTA, NPC se chovají hloupě, mise jsou repetitivní.
Vezměme to popořadě.
Mafie III je zasazená do 60. let. Fiktivní město New Bordeaux je silně šmrncnuté New Orleans. Hlavní hrdina Lincoln Clay je černoch a veterán z Vietnamu. Potud OK.
Jasně že Mafie III není GTA. Osobně nemusím mít ve hře spousty vedlejších blbostí, jako je bowling nebo kulečník. Trošku zamrzí nedostatek aktivit vůči NPC. Ne, v Mafii III nemůžu randit s babami. I když by se to tématicky hodilo.
Příběh je zatím jednoduchý a přímočarý. Lincoln se sotva rozkouká po návratu z války, zmákne první větší fušku - a jeho gang Black Mob je zlikvidován hlavním mafiánským bossem ve městě, který se nechce dělit. Lincoln náhodou přežije - a chce se mstít. Za tím účelem získá tři spojence. Haitskou mafii vede svůdná voodoo čarodějka Cassandra. Italské mafii v docích šéfuje Vito Scaletta - hrdina Mafie 2, řádně prošedivělý a cynicky vyhořelý. A irskou mafii točící se kolem alkoholu vede kulhavý majitel vrakoviště Burke.
Každá z městských čtvrtí může být dobyta a předána jednomu z bossů. Dobývání města je docela přímočaré. Lincoln musí co nejvíc poškodit business svého konkurenta, který danou čtvrť pase. Je dobré mu zabít nebo přetáhnout jeho ochránce- minibosse, kteří pak neotravují při závěrečném zúčtování. Koncept trošičku - jen maličko - podobný Shadow of Mordor. A pak si to rozdat s vládcem dané městské čtvrti.
Totálně ujíždím na soundtracku. Muziku z šedesátek můžu - a už jenom to mě na hře ukrutně baví. Jízdní model mi taky sedí. S auty se mi tu jezdí mnohem lépe než v GTA IV nebo v L.A.Noire. Možná je to věc vkusu a možná by se mnou kdekdo nesouhlasil - ale já to mám takhle.
Koncept dobývání města mi taky vyhovuje. Přijde mi super zmáčknout majitele krámu a donutit ho, že odteďka bude topit mě a ne tomu týpkovi, co tu šéfoval doteďka. Přijde mi, že právě tohle patří k Mafii - a přitom ani jedna z Mafií to v téhle podobě neměla. Jen starý Godfather, hra z roku 2006.
Ohromně mi vyhovuje politická nekorektnost. Baví mě, když postavy mluví ukrutně sprostě. Baví mě, když běloši vyhazují Lincolna z hospody, která je jen pro bílé. Líbí se mi, že si hra na nic nehraje a ukazuje minulost, jaká byla.
K AI NPC: je fakt, že působí prapodivně, když na ulici kradu auto a to zalarmuje jenom jedno NPC, které běží k telefonu. Když ho sejmu, OK - nic se neděje, ostatní lidi si ničeho nevšímají.
Myslel jsem si dlouho, že policajti ve hře jsou úplně mimo. Včera se mi stalo, že jsem sejmul náklaďák s pašovaným chlastem - a náhodou to zahlédl policajt. V tu ránu jsem měl za sebou tři policejní auta, čtvrť uzavřely policejní kordóny a i když jsem kličkoval po silnici i mimo ni, prostě jsem jim neujel. Mafia III příjemně překvapila.
Příběhové cutscény poskládané z reminiscencí a flashbacků z pozdějšího vyšetřování a výpovědí před soudem jsou vyloženě inovativní a dobře udělané. Je to jako koukat na dobře sestříhaný film.
Je fakt, že akční mise ve městě jsou víceméně podobné. Najdu cíl na mapě - vyrazím tam - stealthově pobiju co jde - až mě objeví tak se prostřílím.
U některých budov se nechá splnit primárí cíl volbou efektivní cesty. Pokud ale chci vysbírat všechny peníze a způsobit všechny škody konkurenci, tak se přestřelce většinou nevyhnu. Tedy doposud jsem se jí nevyhnul.
Lidi nadávali, že Lincoln Clay pobíhá po městě ve vojenské bundě. Nejnovější DLC zdarma tenhle nedostatek řeší. Sice tu pořád chybí elvisovský outfit a jeansy do zvonu, ale aspoň už si můžu vybrat mezi večerním oblekem, uniformou a gangsta stylem s černými brýlemi.
Nemůžu si pomoct, zatím mě Mafie III baví. Je to slušná zábava s pěkným městem a slušnou akcí. Vyložených chyb typu točící se mrtvola napůl ve zdi nebo auto metr nad zemí jsem taky pár viděl, ale není to nic, z čeho bych se osypával.
Hra měla slušně vymakaný souboj umožňující spoustu akrobatických prvků, přemetů a kotoulů.
Hlavní síla hratelnosti spočívaala v překonávání 3D puzzlů a procházení mapou. Puzzly byly docela náročné na vymyšlení správné cesty. Provedení pak nebylo o nic jednodušší.
Jedinečným prvkem byl motiv Písků času. Hrdina časem získal přesýpací hodiny, pomocí kterých si mohl vrátit čas o pár sekund nazpátek a zvrátit tak třeba nepřízivý výsledek souboje. Dokud stačil písek, bylo možné se vracet v čase o vteřinku nebo dvě. Když písek došel, nepovedeý souboj znamenal návrat na savepoint, kterých ve hře bylo právě tak akorát.
Grafika byla skvělá, i když jednodušší - z hlediska počtu polygonů by dnes asi neobstála. Na druhou stranu, tak chytré 3D prostorové puzzly se v dnešních hrách nevidí. Snad - možná - se k tomu trošku přiblížily některé chrámy v Assassin's Creed, kde bylo taky obtížné vymyslet ten správný průchod a pak jej precizně provést. Oproti Assassinovi byl Princ určitě náročnější a akčnější. Škoda, že dnes už takové hry nejsou.
Příspěvky
