Naposled jsem tu psal o začátku války s Maury. Za dobytí Quart Hadasht jsem oslavil triumf. To potěšilo!
Po dobytí Quart Hadasht už prakticky nebylo co řešit. Prohnal jsem se severní Hispánií a zastavil jsem se až v Gallii u přístavního města Burdigala.
Někdy v této době jsem začal přezbrojovat mé Principes na legionáře. Zároveň jsem začal do armád zařazovat ballisty. Při dobývání měst jsou k nezaplacení a v otevřených bitvách udělají kus dobré práce.
Mezitím jsem zkoušel námořní bitvy. A bohužel, potupně jsem prohrával. Mé zdánlivě nadupané flotily klesaly ke dnu, ani jsem nemrkl. Budu muset zapracovat na výzkumu námořních technologií.
Gallii jsem dobýval od severu. Kmen keltských Visisků nepředstavoval žádný problém, ale střed a západ Gallie držel germánský kmen Sequanů. S těmi bylo mnohem obtížnější pořízení. Jejich metropoli Bibracte jsem dobyl překvapivým útokem zbrusu nové Legio VI Augusta přes Alpy, zatímco nepřátelské armády byly vázány mými legiemi postupujícími z Aquitánie.
Roku 173 B.C. byla Gallie v mých rukou, k romu i část Belgiky a Germanie Minor. Pomohl jsem spojencům z Massilie uchytit se provincii Magna Germania.
Rozhodl jsem se dál na sever nepostupovat. Láká mě teplý jih. Egypt se roztahuje v Malé Asii, má Kypr i Cilicii. Po pacifikaci a romanizaci Gallie jsem zahájil stahování legií do Thrácie. Mým prvním cílem je egyptský spojenec Pergamon, který obsadil západ Makedonie a jih Thrácie.
Žádné komentáře:
Okomentovat