Velkou kampaň jsem zahájil za římsků dům Corneliů. Nechtěl jsem hrát za profláknuté Julie a Juniové mě nějak nezaujali (nevím, proč ve hře namísto Juniů nejsou třeba Claudiové). Dům Corneliů, ze kterého pocházeli Scipiové nebo třeba Sulla, mi přišel nejvíce sexy. Navíc má bonus na přátelství s řeckými státy.
Rozjezd kampaně se mi moc nepovedl. S Etrusky jsem se chvilku přetahoval, než se mi podařilo je ovládnout. Roku 260 B.C. jsem dobyl Alalii na Korsice a tím se vypořádal s otravnými Etrusky.
Roku 255 jsem vyhlásil válku frakci Ligurů ovládající území na sever od Říma. Vzápětí vpadly moje legie do provincie Genoa. Celkem snadno se mi podařilo ji ovládnout. Tím jsem území Ligurů přetnul vejpůl: drželi jednak Medhlan na severovýchod od Genoy, jednak nedávno dobytou Massilii na západě.
Měl jsem zálusk na opevněný Medhlan. Nebyl jsem ale sám: Veneti, východní sousedé Ligurů, měli stejný nápad. Tak se stalo, že jsem přitáhl k Medhlanu, který už byl obležen Venety. Ani jsem nechtěl útočit, spíš jsem chtěl vyčkat, až se Veneti pobijí s městskou posádkou. Při útoku Venetů jsem se však nečekaně octl na straně Venetů jako jejich spojenec.
Venetů byla opravdu spousta, skutečné hordy galských bojovníků.
Moje Legio I. Latina pod velením Sexta Seutia Cursora jen v klidu dopochodovala před městskou bránu a bitvě pouze přihlížela.
Galští bojovníci neměli žádné obléhací stroje. Městskou bránu zapálili a pak se vevalili dovnitř. Obléhaní prakticky neměli šanci.
Tak se stalo, že jsem stál bok po boku s divokými galskými Venety. Naštěstí pár tahů po dobytí města Veneti odtáhli a já jsem mohl Medhlan v klidu obsadit. Sextus Seutius Cursor za to byl vyznamenán triumfem.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat