Po dobytí Noreie jsem se zasekl pod Alpami. Chtěl jsem dobýt celou provincii Raetia et Noricum, tedy města Octuduron a Koreia. Obě byly v držení silných keltským kmenů - Helvetů a Raetů.
Udělal jsem dva pokusy o dobytí Korie, ale dostal jsem napráskáno. Proto jsem udělal potupný load a pokračoval jsem ve zbrojení.
Pokročil jsem ve výzkumu, upgradoval Barracks a začal jsem ve velkém najímat římskou jízdu a Principes. Konečně jsem měl vlastní jízdu a nemusel jsem spoléhat na drahé žoldnéře, konečně těžká pěchota!
Než jsem stihl posbírat armády a vyrazit dobývat Raetii a Noricum, vtáhl mě můj spartský spojenec do války v Illyricu. Válčili jsme s dominantní frakcí Ardiaei. Do tohoto okamžiku byli Ardeai moji spojenci, ale když se na mě obrátili Sparťané s žádostí o vyhlášení války, váhal jsem jen chvilku. Přece jen, Sparta je mocnější spojenec než Ardeai.
Táhl jsem Legi II Antiqua přes Jadran do Apollónie a pak na sever a do
vnitrozemí. Nová Legio IV postupovala z Istrie na jih a pak do Pannonie.
V bitvách se ukázalo, jak nezbytná je oproti keltským armádám kvalitní jízda. Keltské armády mají často přesilu prakovníků s ďábelským dostřelem, mnohem delším než moji oštěpy vyzbrojení Velites. Nejlepší taktikou se jeví útok jízdou na obou křídlech, pak předstíraný ústup toho z křídel, na které se zaměří jádro nepřátelské armády, a frontální útok pěchoty středem. Lehké Velites si většinou držím v prvním sledu, po doteku s nepřítelem se přesouvají za moji těžkou pěchotu.
Území Ardeai a sousedních Delmetae jsme si se Spartou rozdělili napůl. Sparta získala dvě provincie na jaderském pobřeží, já jsem získal Delminium na pobřeží a Singidun v Pannonii.
Na screenshotech tady kolem už se plně projevuje vidět upgradované grafika.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat