Dishonored: Finále

Závěrečná mise se odehrává na majáku. Hodně jsem si jí užil: sama o sobě mi vystačila s přehledem na dva večery.

Hrál jsem ji načisto, bez detekce. Pevnost u paty majáku je plná stráží, které chodí po docela dlouhých trasách. Postupně jsem je čistil. Hra tady nedává nic zadarmo, několikrát jsem se prostě neobešel bez převtělovacího kouzla anebo uspávací šipky. I tak to bylo náročné, ale právě proto zároveň zábavné.
Kdybych se nepokoušel pevnost vyčistit, dalo se to projít mnohem snadněji: většině stráží se dá bez problémů vyhnout. Teď už znám jednu opravdu hodně rychlou cestu (ale neprozradím :-) ).

Na vrcholku majáku jsem našel admirála Havelocka a u stolu mrtvého Martina a lorda Pendletona. Pochopil jsem to tak, že admirálovi definitivně hráblo. Škoda, byl mi z Loajalistů asi nejsympatičtější.
Z nalezeného deníku jsem se dozvěděl, jak se ho postupně zmocňovala touha po moci. Trůn měl nakonec opravdu nadosah.
Admirál na mě ani neútočil, dokud jsem se nepokusil vzít si klíč k místnosti, kde držel zamčenou Emily. Je možné ho zabít, ale také uspat. Šel jsem nenásilnou cestou.

Odemkl jsem dveře a Emily se i vrhla do náručí. Game Over.