Dishonored: Lord Regent a zrada

Po neutralizaci Lady Boyle byl na řadě Lord Regent. To on byl hlavou spiknutí proti císařovně, to on mě křivě obvinil a dal mě mučit. Nyní obývá The Tower, sídelní hrad tyčící se nad řekou. Tady už jsem byl v první misi. Teď je hrad po zuby ozbrojený, plný strážců, Tallboys a obranných věží.

Ve sklepení jsem narazil na hlavního kata. Dostal misi na jeho zabití. Nakonec jsem se spokojil s uspáním: kuší jsem zabil hlídacího psa a pak jsem skočil katovi za záda a přiškrtil jsem ho.

Lorda Regenta jsem také neutralizoval nekrvavě, i když mě svrběly prsty. Zmocnil jsem se audiozáznamu s jeho přiznáním a odvysílal jsem ho do celého města. Z tlampačů, které doposud šířily propagandu, se nyní nesl regentův vlastní popis celého spiknutí.

Po návratu do hospody mě všichni přítomní přivítali potleskem a blahopřáli mi k úspěchu. Nastolení malé Emily na trůn už nestálo nic v cestě.

 

Lord Pendleton a admirál Havelock si se mnou připili na oslavu vítězství. Po chvíli se mi  začala točit hlava. Myslel jsem, že jsem od krys chytl mor. Šel jsem si lehnout, ale na prahu mé komůrky jsem ztratil vědomí.

 

Ukázalo se, že mě Loajalisté zradili. Chtěli mě otrávit. Když jsem je zbavil regenta a pomohl jim k moci, už mě nepotřebovali.

Útok jedem jsem naštěstí přežil, ale ocitl jsem se v zajetí Dauda, vůdce sekty Whalers - assassinů v maskách, kteří disponují stejnými magickými schopnostmi jako já. Daud mě uvrhl do maličkaté kobky.

Mám vztek. Na Loajalisty i na Dauda. A budu se mstít.