Jen heslovitě, co se mi líbí na Diablu 3 z pohledu variability:
Rozbitelné prostředí. Kdeco jde rozflákat a rozbít.
Lore, které se aktivuje, když najdu nový druh potvory.
Knížky, které tu a tam nacházím a které po kouskách dávkují dokreslují příběh.
Schované drobnosti. Příklad: na hraně svahu stojí rumpál. Zatočím klikou, rumpál vytáhne výtah a z něj vypadne pár drobných a nějaký předmět.
Pasti. Jsou všechny možné: zapálený rozlitý olej ze sudu, těžký lustr zavěšený na laně, hromada dřeva, která se dá shodit na nepřátele, jedovatá kytka explodující, když kolem ní proběhnu.
Hromada mrtvol, ze které se rodí další a další zombie, dokud ji nerozbiju.
Variabilní animace smrti nepřátel. Když sejmu tři kostlivce s mečem, jednomu odlétne meč, druhý odletí celý o deset metrů a třetí se složí a jeho roztočený štít zůstane rotovat. Vyslovená radost!
Ta hra je prostě vymazlená a vychytaná do detailů. Je neuvěřitelné, jak moc se graficky povedla.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat