Diablo 3: Dohráno, 9 z 10

 Diablo mě svým grafickým pojetím vysloveně otrávil. Vypadá jako Alien Mother z druhého Vetřelce natřená na červeno. Nechápu, proč páni designeři podlehli nutkání změnit klasickou podobu bosse. Zřejmě úlitba asijskému publiku.

 Boj s Diablem byl relativně snadný (ano, na obtížnost Normal).

 Musel jsem si jen dávat pozor na jeho ohnivé kruhy.

Potěší, že se Blizzard hodně poučil z WoW a všichni bossové, kteří za něco stojí, mají boj rozdělený do fází. Střední část boje s Diablem probíhala v jakémsi temném světě a kromě jiného jsem tam bojoval se svým dvojníkem.

 Tak jsme se sešli nad tělem poraženého Diabla. Jakkoliv jsem většinu hry procházel s jedním nebo více souputníky, Diabla jsem musel porazit sám.

 Diablovo tělo je svrženo z Nebes. Proč mám pocit, že to není úplně dobře?

Nebesa i země jsou zachráněny, paprsky světla odhánějí temnotu. No nic.

Diablo je vizuální orgie, hraje se to přesně tak, jak to má být. Vadí mi grafické pojetí některých pasáží (nebesa, andělé, démoni, Diablo). Jiné pasáže jsou naopak graficky úplně skvělé. Vadí mi zmatlaná story (ale co čekat od takové řežby). Kotrmelec s Leah si mohli scénáristi odpustit.

 Diablo III není RPG, je to akční řežba. Proto tu jsou jen drsné pasáže. Zklidňující pasáže, exploring anebo roleplaying tu nemají místo.
Rozhodně se mi líbil víc než druhý díl (ten jsem ani nedohrál).

Tady je finální screenshot. Ten mě potěšil, jasný odkaz na staré dobré hry. 
Sečteno a podtrženo: 9 z 10.