Po zničení Azmodana se Leah, ta příjemná dívenka, která mě provázela celou hrou, převtělila v Diabla. Dlužno přiznat, že tenhle scénáristický kotrmelec moc nežeru. Celý zmatený děj je k nahlédnutí třeba tady na Wiki.
Finání, čtvrtá část Diabla III se odehrává na nebesích, která byla napadena Diablem a jeho démony. Nebesa mi svým grafickým pojetím hrozně připomínají architekturu Blood Elves z WoW. Kde má Blizzard taky ty výtvarníky pořád brát, že.
Poslední část mi přišla asi nejrychlejší, proběhl jsem jí snad za dvě hodiny. Nekonají se tu žádné rozlehlé prostory, je celkem lineární.
Nebesa jsou více či méně poničena vpádem Diablových démonů. Všude se nacházejí mučení andělé, tu naraženi na kůl, tu přibiti na zeď.
Tahle potvora umí těmi chapadly nepříjemně mlátit kolem sebe.
Hra tu čím dál víc připomíná Soul Calibur: andělé jsou pojati jako obrovští rytíři, jejich křídla jsou tvořena planoucí energií.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat