Tak jsem napodruhé dohrál tuhle luxusní hru. Ukázalo se, že když jsem poprvé přišel o pozici, byl jsem jen krůček před koncem.
Při druhém hraní jsem si to krásně užil. Je to ohromně zábavná hra se skvělým prostředím. Když to srovnám s Red Dead Redemption, je ACII lineárnější. Města jsou živější, skutečně přetékají lidmi, kteří se nicméně většinou jen plouhají ulicemi. Red Dead Redemption má svět obydlený menším počtem lidí, ale o to uvěřitelněji se chovají - dodržují denní cykly a mají činnosti, kterým se během dne věnují.
ACII nepochybně boduje úžasně vymakanými městy. Zejména Benátky jsou skutečně skvostné. Je paráda, jak moc se podobají reálným.
Co se týká konce hry, docela mě překvapil. Závěrečná kapitola v Římě je úplně lineární, nedá se tam uhnout ani improvizovat. Což nevadí, alespoň je to akční. Závěrečná vražda papeže v Sixtinské kapli se nepovedla následuje sestup do Vaultu - místa pod Vatikánem, kde se skrývá bohyně Minerva, poslední z prastaré rasy. Tohle metafyzicko-dänikenovské finále bych snad úplně nemusel. Bez moderního balastu, jen s historickým pozadím by ACII byla stejně dobrá, možná ještě lepší hra.
Titulky se odehrávají opět v "současnosti". Řežba proti křižákům z Absterga na pozadí běžících titulků je docela dobrý nápad.
Když to shrnu: bylo to super, až na drobnosti, které jsem tu popsal. Ty ale více než převáží neskutečně skvělé momenty, kterých je v ACII spousta. Namátkou karneval v Benátkách, pouliční války u Arsenalu anebo záchrana Lorenza di Medici před smrtí - to jsou bezkonkurenční momenty, které berou za srdce. Proto má ACII u mě 10/10.
Žádné komentáře:
Okomentovat