The Witcher 3: Jak to hraju

Rozhodl jsem se dělat všechny side questy a nehnat se moc dopředu. Radši si to všechno vyčistím, než se posunu dál.
Nenechávám se úplně strhnout k čištění všech Points of Interest, které na mapě jsou. Když už ale někam jedu za questem, tak si projdu ty otazníky, které mám po cestě.
Hodně dobrý nápad jsem si přečetl v jedné z recenzí: hrát to bez minimapy. Zároveň omezuji na minimum teleporty.

Rázem si musím mnohem víc všímat okolí. Příjemným vedlejším efektem je, že si pak krajinu mnohem lépe pamatuju. Protože není generická, ale ručně navrhovaná, obsahuje orientační body, které si člověk automaticky zafixuje a pak si tam připadá daleko víc "jako doma".

Hraju na druhou nejtěžší obtížnost ze čtyř. Výsledkem je, že každý souboj představuje docela slušnou výzvu - a zároveň je to zábavné. Obecně mi větší problém dělá množství nepřátel než jejich síla. Uhlídat si na desáté úrovni jednoho medvěda nebo cockatrici na čtrnácté úrovni je pro mě mnohem snazší, než si poradit s tlupou banditů nebo topivců na čtvrté či šesté úrovni. Pokud se mi nepřátelé dostanou do zad nebo mě obklíčí, je zkrátka po mě.

Zaklínač se naštěstí nedá hrát na hrubou sílu. Chce to používat znamení, boostovat se oleji či jedy, dobře se hýbat, včas uskakovat a správně používat zaklínačská Znamení.