Po celém městě jsou rozesety hádanky odkazující na Nostradamova proroctví. Jedna z prvních se ukrývala na orloji hodin na Justičním paláci.Bohužel jsem ostatní hádanky musel vzdát, protože nejsem schopen luštit složité hádanky v archaické angličtině.
Markýz de Sade je jednou z lepších postav. Jako postava je dobře vykreslený, krásně aristokratický a dekadentní. Díky Arnově pomoci se stal vůdcem klanu žebráků, poté co se Arno postaral o jeho předchůdce.
Pomník na Vendomském náměstí je obklopen bouřícím davem. Paříž je narvaná revolucionáři, ale Arno stojí tak nějak stranou revolučních dějů. Hlavní vůdce revoluce jsem ve hře dosud nepotkal - asi proto, že se děj dosud odehrává na samém konci monarchie (alespoň myslím). To je pro mě docela zklamání: zatímco předchozí díly série stavěly na zajímavých historických osobnostech a dějích, Unity jde jinudy. Bratrstvo assassinů sice vede Mirabeau, ale nepřišel mi moc výrazný a byl celkem brzy zabit (nikoliv Arnem, ale jeho spoluassassinem).
Intriky a boje uvnitř Assassinů jsou také novým prvkem. Assassini bojují mezi sebou skoro stejně urputně, jako se vyvražďují s Templáři. k tomu všemu tvoří Francouzská revoluce pozadí - sice velkolepé, ale opravdu jen pozadí. Alespoň co jsem zatím viděl - uhrál jsem osm sekvencí z celkových dvanácti.
Arnovo sídlo na Ostrově svatého Ludvíka je vlastně restaurace s malým divadlem. Mám pocit, že se tak docela nepovedlo - z Vily Auditore v AC2 jsem měl každopádně lepší pocit.
Totéž platí pro ostatní renovované budovy. V předchozích dílech jsem měl vždycky pocit, že renovací obnovuji město - ať už to byl Řím či Istanbul, vždycky to byla zábava a člověk tím něco získal, třeba nový obchod na nakupování. Unity nabízí pouze hlavní sídlo a několik málo Social Clubs, které lze za malý peníz koupit a pak upgradovat. (btw, kdo vymyslel termín Social club? Probůh, Assassin není žádná socka!)
Obchodníci jsou v Unity všude po městě, jeden stojí dokonce i ve sklepení v sídle Assassinů. Rád bych věděl, komu a co tam prodává. Co je ale horší, pro nákup nového equipmentu nejsou obchodníci vůbec potřeba! Věšchno jde nakupovat přímo z hlavního menu. To je pro mě trestuhodné zmršení hratelnosti, která v předchozích dílech šlapala jako hodinky.
Elise je Arnova přítelkyně z dětství, její otec Arna vychoval. Je u Templářů, což skýtá příležitost k zápletce. Zápletka bohužel moc nefunguje - nějak se z ní vytratila romantika. Elise mi jako postava přide plochá, a teď nemám na mysli ženské křivky, ale povahu, duši, esprit. Vztah Arna a Elise nemá náboj, nemá šmrnc.
Nechci Unity odepisovat, pořád je to slušná hra. V řadě aspektů je bezkonkurenční, tak úchvatné město narvané lidmi jsem opravdu nikdy neviděl. Ale příběh není zdaleka tak zábavný a chytlavý jako v předchozích dílech. Do Arna se prostě těžko vžívám.
Markýz de Sade je jednou z lepších postav. Jako postava je dobře vykreslený, krásně aristokratický a dekadentní. Díky Arnově pomoci se stal vůdcem klanu žebráků, poté co se Arno postaral o jeho předchůdce.
Pomník na Vendomském náměstí je obklopen bouřícím davem. Paříž je narvaná revolucionáři, ale Arno stojí tak nějak stranou revolučních dějů. Hlavní vůdce revoluce jsem ve hře dosud nepotkal - asi proto, že se děj dosud odehrává na samém konci monarchie (alespoň myslím). To je pro mě docela zklamání: zatímco předchozí díly série stavěly na zajímavých historických osobnostech a dějích, Unity jde jinudy. Bratrstvo assassinů sice vede Mirabeau, ale nepřišel mi moc výrazný a byl celkem brzy zabit (nikoliv Arnem, ale jeho spoluassassinem).
Intriky a boje uvnitř Assassinů jsou také novým prvkem. Assassini bojují mezi sebou skoro stejně urputně, jako se vyvražďují s Templáři. k tomu všemu tvoří Francouzská revoluce pozadí - sice velkolepé, ale opravdu jen pozadí. Alespoň co jsem zatím viděl - uhrál jsem osm sekvencí z celkových dvanácti.
Arnovo sídlo na Ostrově svatého Ludvíka je vlastně restaurace s malým divadlem. Mám pocit, že se tak docela nepovedlo - z Vily Auditore v AC2 jsem měl každopádně lepší pocit.
Totéž platí pro ostatní renovované budovy. V předchozích dílech jsem měl vždycky pocit, že renovací obnovuji město - ať už to byl Řím či Istanbul, vždycky to byla zábava a člověk tím něco získal, třeba nový obchod na nakupování. Unity nabízí pouze hlavní sídlo a několik málo Social Clubs, které lze za malý peníz koupit a pak upgradovat. (btw, kdo vymyslel termín Social club? Probůh, Assassin není žádná socka!)
Obchodníci jsou v Unity všude po městě, jeden stojí dokonce i ve sklepení v sídle Assassinů. Rád bych věděl, komu a co tam prodává. Co je ale horší, pro nákup nového equipmentu nejsou obchodníci vůbec potřeba! Věšchno jde nakupovat přímo z hlavního menu. To je pro mě trestuhodné zmršení hratelnosti, která v předchozích dílech šlapala jako hodinky.
Elise je Arnova přítelkyně z dětství, její otec Arna vychoval. Je u Templářů, což skýtá příležitost k zápletce. Zápletka bohužel moc nefunguje - nějak se z ní vytratila romantika. Elise mi jako postava přide plochá, a teď nemám na mysli ženské křivky, ale povahu, duši, esprit. Vztah Arna a Elise nemá náboj, nemá šmrnc.
Nechci Unity odepisovat, pořád je to slušná hra. V řadě aspektů je bezkonkurenční, tak úchvatné město narvané lidmi jsem opravdu nikdy neviděl. Ale příběh není zdaleka tak zábavný a chytlavý jako v předchozích dílech. Do Arna se prostě těžko vžívám.
Žádné komentáře:
Okomentovat