Mass Effect 3: Hratelnost

Přijde mi, že Mass Effect 3 se hraje jedna radost. Po pár dnech hraní je to pořád čistokrevná zábava, ani jedno hluché místo. Funguje tu všechno, co jsem měl rád na předchozích dílech.

RPG elementy šlapou jako víno: lze vylepšovat vlastnosti jak Sheparda, tak jeho kolegy. Fungují upgrade zbraní i skafandru. Shepard může mít různá povolání, které se liší dostupnými dovednostmi. Já jedu vojáka, to znamená, že můžu používat všechny možné druhy zbraní, ale nemám žádné biotické schopnosti ani neumím hackovat nepřátelské roboty.

Loď Normandy opět funguje jako skvělé prostředí pro adventurní mezihry mezi bojovými misemi.Vždycky po návratu z mise se proběhnu po lodi a popovídám si s členy posádky o tom, co je nového. Členové posádky se někdy přesunují mezi místnostmi a vždycky narazím na nový dialog anebo minipříběh. Prostě to žije.

Znovu se vracíme do starého známého prostředí Citadely. Ta je naleštěná a rozlehlá, plná příslušníků mimozemských ras. Krásně to tam kvasí.

Mass Effect je unikátní v tom, jak dokáže pracovat s mimozemšťany. Představuje je jako bytosti odlišné od lidí, ale zároveň jsou pochopitelní, mají své zájmy, specifickou kulturu a plnokrevné charaktery. Narozdíl od Star Wars to nejsou ani karikatury, ani kulisy, ani hrozivé a nepochopitelné bytosti, ale skuteční partneři a spolubojovníci.

Do misí lze brát jen dva spolubojovníky, stejně jako v předchozích dílech. V boji se chovají celkem inteligentně. Boj je možné kdykoliv zapauzovat a dát jim pokyny, kterou speciální vlastnost mají použít anebo kam se mají přesunout. To zatím příliš nevyužívám.

Naštěstí odpadlo otravné těžení surovin z planet, známé z druhého dílu. V prvním díle jsem se proháněl po planetách ve vesmírném vozidle: tohle tu bohužel taky není. Některé planety je možné skenovat a něco na nich nacházet, ale je to svižné, není to otravné.
Vedle hlavní příběhové linie je hra našlapané vedlejšími questy. Stává se, že obdržím volání o pomoc a musím změnit plány a vydat se někam něco zachraňovat. Všechen postup se sčítá a ukazuje, jak roste síla odporu rozumných ras proti Reaperům. Jediné, co mi na tom mírně nesedí, je to, že na to všechno kolem mám čas. Když jsem odlétal ze Země, měl jsem pocit, že to tam Reapeři za chvíli totálně zmasakrují a nezbyde tam kámen na kameni. Jak se zdá, zatím se Země nějak drží, než pořádně zesílím a zformuji proti Reaperům pořádnou koalici.