Anno 1701 je typická německá budovatelská strategie. Firem, které umí udělat zábavný city builder, není zase tolik: Will Wright se Sim City; Tilted Mill a jejich Caesar, Pharaoh a Zeus; Blue Byte se sérií Settlers; a Sunflowers se sérií Anno.
Graficky je Anno bezchybné: krásné veselé barvy, animace s německy maniakálním smyslem pro detail, velmi líbivá grafika.
Hratelnost je na první pohled docela hustá. Město se trvale potácí na hraně profitability. To chválím: miloval jsem to už na Caesarovi III. Žádná casual-friendly jednoduchost Settlers 6. Learning curve je tady strmá, Anno je výživné od první ostré mise.
Bohužel jsou tu však i háčky v hratelnosti. Město neupgraduje, pokud nejsou daně tak nízko, aby nálada panáků byla v nejtmavější zelené. To jsem se musel dočít na Internetu, sám jsem na to nepřišel.
Scénáře, co jsem zatím hrál, jsou celkem průměrné. Potěšil mě scénář s chlácholením naštvaného indiánského opičího boha (sic!), který na ubohý ostrov sesílá sopky, bouře a zemětřesení, dokud nedostane patřičnou oběť.
Na druhou stranu, mise se sháněním lahůdek pro zmlsané šlechtice mě přišla jako pěkné prudění. Než jim shánět sloní steaky, tygří kotletky a nejjemnější tabáček, mnohem radši bych jim tu jejich zbohatlickou výletní plachetnici potopil dobře mířenou salvou lodních kanónů.
Další drobný háček je chování UI v sandbox módu. Že jsou piráti otravní, to je v pořádku. Ale že je nezbytné závodit s UI hráči v zabírání území, to mě lehce otrávilo.
Trochu otravné je i neustálé manipulování s úrovní daní tak, aby město neprodělávalo kalhoty. Zbytečný micromanagement.
Předcházející díly Anno mě moc nechytly. Tenhle je z nich asi nejlepší. Přesto to vnímám trošku rozpolceně. Na jednu stranu bych uvítal trošku větší výzvu z pohledu optimálního naplánování města: tady to není moc náročné a jde to zvládnout mnoha způsoby. V Caesarovi mě vždy táhlo to hledání nejvhodnějšího designu, aby město šlapalo.
Na druhou stranu mě moc nebaví ty háčky, které hru dělají náročnější na micromanagement, ale přitom nepřináší žádnou zábavu. Nebýt toho, asi bych byl z Anno právem nadšený.
Graficky je Anno bezchybné: krásné veselé barvy, animace s německy maniakálním smyslem pro detail, velmi líbivá grafika.
Hratelnost je na první pohled docela hustá. Město se trvale potácí na hraně profitability. To chválím: miloval jsem to už na Caesarovi III. Žádná casual-friendly jednoduchost Settlers 6. Learning curve je tady strmá, Anno je výživné od první ostré mise.
Bohužel jsou tu však i háčky v hratelnosti. Město neupgraduje, pokud nejsou daně tak nízko, aby nálada panáků byla v nejtmavější zelené. To jsem se musel dočít na Internetu, sám jsem na to nepřišel.
Scénáře, co jsem zatím hrál, jsou celkem průměrné. Potěšil mě scénář s chlácholením naštvaného indiánského opičího boha (sic!), který na ubohý ostrov sesílá sopky, bouře a zemětřesení, dokud nedostane patřičnou oběť.
Na druhou stranu, mise se sháněním lahůdek pro zmlsané šlechtice mě přišla jako pěkné prudění. Než jim shánět sloní steaky, tygří kotletky a nejjemnější tabáček, mnohem radši bych jim tu jejich zbohatlickou výletní plachetnici potopil dobře mířenou salvou lodních kanónů.
Další drobný háček je chování UI v sandbox módu. Že jsou piráti otravní, to je v pořádku. Ale že je nezbytné závodit s UI hráči v zabírání území, to mě lehce otrávilo.
Trochu otravné je i neustálé manipulování s úrovní daní tak, aby město neprodělávalo kalhoty. Zbytečný micromanagement.
Předcházející díly Anno mě moc nechytly. Tenhle je z nich asi nejlepší. Přesto to vnímám trošku rozpolceně. Na jednu stranu bych uvítal trošku větší výzvu z pohledu optimálního naplánování města: tady to není moc náročné a jde to zvládnout mnoha způsoby. V Caesarovi mě vždy táhlo to hledání nejvhodnějšího designu, aby město šlapalo.
Na druhou stranu mě moc nebaví ty háčky, které hru dělají náročnější na micromanagement, ale přitom nepřináší žádnou zábavu. Nebýt toho, asi bych byl z Anno právem nadšený.
Žádné komentáře:
Okomentovat