Call of Duty 5: World At War

Call of Duty 5: World at War se vrací do II. světové války. Věnoval jsem tomu pár hodin a hned se musím přiznat, že prozatím jsem z toho docela zklamaný. Americké mise jsou v Pacifiku, ruské Stalingrad a okolí Berlína. Není to rozhodně špatná řežba, jako střílečka se to hraje fajnově a díky předscriptovaným událostem je to celkově zábavnější než Far Cry II.
Grafika je exkluzivní, efekty fajnové. Bohužel se mi někde poztrácely screenshoty s plamenometem - vykuřování Japonců z bunkrů byla taky zábava pro labužníky.
Tanková bitva na Seelowském návrší byla celkem pěkná, i když nerealistická (můj T34 zničil asi 20 Tygrů a Panterů). Čekal jsem od CODWAW ale přece jenom víc. Když si vzpomenu na nesmírně promakané a variabilní mise v Call of Duty 4: Modern Warfare, nascriptované tak dobře, že člověk má pocit neustále se měnící situace na bojišti, musím jen zamáčknout slzu v oku. V tomto aspektu CoDWAW zatím pokulhává. Je to jenom neustálý boj dopředu, hodně lineární, nic moc taktiky. Obranné mise a mise s nějakým komplecnějším cílem tu zatím chybějí, je to převážně jenom postup vpřed, for freedom, případně za Stalina, urá!
Tenhle Lenin je věrným průvodcem v ruské misi. Obě části kampaně zatím začaly vysvobozením z prekérní situace, tady Lenin mi pomáhal ve Stalingradu a teď v Berlíně. Tipuji, že těsně před koncem války zařve. Jeho angličtina s ruským přízvukem mi přijde spíš trapná než vtipná, se slzou v oku vzpomínám na originální ruštinu ve World in Conflict. Bývala by CoD5WAW taky slušela.