WAR: Bitva o High Pass

Včera jsme měli guildovní RvR event. Bojovali jsme proti guildě Bohemia o High Pass. Bitva byla domluvená netradičně v tunelu, který se nachází kousek od našeho war campu. Shromáždili jsme se na jednom konci a na pokyn jsme vtrhli dovnitř. Prošli jsme tunelem jako nůž máslem - dvě warbandy naší aliance si s protivníky rychle poradily.
Leader Ninjagon se několikrát snažil celý raid stáhnout a nechat Bohemii udělat si taky pár killů, ale bohužel ho poslouchali jenom lidi od nás z guildy Runeblade of Darkness, kteří byli na Ventrilu. Druhá warbanda si dělala celkem co chtěla a moc se nedivím, že to Bohemii za chvíli přestalo bavit.
Spořádaně jsme se stáhli do warcampu a nechali Bohemii dostatek času na zabrání keepu Stoneclaw Castle. Pak jsme se vydali je dobývat. V momentě, kdy jsme přitáhli ke keepu, mi WAR klekl do windows, a pak jsem se - ehm - asi 45 minut věnoval doma něčemu (někomu) úplně jinému.
Když jsem se s pocitem dobře odvedené práce vrátil do hry, naše guilda neúspěšně útočila skrz prolomenou bránu keepu. Pár lidí šlo spát, někteří jiní šli dělat něco jiného, zkrátka naše početní výhoda se vytratila a spíš se to otočilo na druhou stranu. Orderáci nás pronásledovali až k warcampu.
Nicméně jsme vytrvali, znovu jsme se seskupili (zbyla nás právě jedna plná warbanda). Orderáci šli zřejmě spát a naše chvíle právě přišla. Vtrhli jsme na Stoneclaw Castle a zabrali jsme ho, pak jsme pobrali všechny ostatní cíle a nakonec jsme dobyli celou zónu. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe, a naposled jsme se smáli my :-).

WAR: Saphery a Reikland Factory

Saphery je jižnější z elfích Tier 3 zón. Nomen omen: opravdu je to safírová země, prosycená magií High Elfů. Byl-li Elyrion zemí podzimu, tady v Saphery se jednorožci a pegasové brouzdají safírovou trávou a gryfové se vznáší nad tyrkysovými jezírky. Hraje se mi tu moc dobře, protože krajina je dobře přehledná a je tu dobře vidět do dálky. NPC tu nejsou nahloučena jako leckde jinde a není problém tu projíždět na mountu.
Bílá věž Hoeth je dominantou Saphery. Je chráněná magickou bariérou a zlatými draky, kteří chrání cestu. Draci jsou nicméně jen důmyslnou iluzí, která je zlomena, když jsou zraněni: pod dračí maskou se skrývají celkem banální orli. Magická bariéra je větší oříšek: celkem dlouho mi trvalo zjistit, že je potřeba snažit se projít stále na tom samém místě. Funguje to jako neviditelné miny, které reagují na blízkost a odkopnou hráče do dálky. Naštěstí po odpálení jsou chvíli neaktivní.
Celá věž je vlastně public quest, a taky se tam nachází několik normálních questů. Jeden z nich vede až nahoru na samý vrcholek věže. Bílá věž Hoeth je asi nejvyšší stavbou, kterou jsem zatím tady ve hře viděl. Je tak monumentální, že se nevejde do záběru a když jsem stál nahoře, začaly se ztrácet detaily krajiny pode mnou.
Reikland Factory je nové scenario, které je otevřené po dobu eventu Heavy Metal. Každý den se odemkne další z řady úkolů. jejichž splněním si hráči mohou odemknout různé odměny. Ultimátní odměnou je možnost začít v předstihu hrát za dvě nová - povolání, která budou přídána do hry - Knight of the Blazing Sun a Black Guard. Oba to jsou tanci a ani jeden mě jako alt neláká. Chci zkusit zealota.
Pevně věřím, že Reikland Factory bude otevřená i někdy v budoucnu. Je to totiž povedené scénárko, hraje se příjemně.

Call of Duty 5: World at War versus CoD4: Modern Warfare, 8/10

Nedá mi to ještě jednou se nevrátit k CoD5WAW. Ta hra je fakt dobrá. Technicky dokonalá. Neznat CoD4, tak je to jasně nejlepší FPS, co jsem kdy hrál.
Graficky je to opravdu pastva pro oči. Vlastní hraní taky není vůbec špatné. Ta hra se povedla, je to zábava, velmi slušná, bez technických prohřešků. Hrál jsem to s radostí, nic moc mě neprudilo, rád jsem to dohrál.
Přesto ale CoD4 hodnotím výš. Mnohem výš. Protože mě uchvátila. Dostala mě totální originalitou, geniálním herním designem, kde každá mise byla jiná a úplně jinak se hrála. CoD5WAW jsem dohrál a za chvíli jí odinstaluju, protože nemám proč se k ní vracet. CoD4 mám na disku už rok a čas od času si kousek zahraju. Kvůli naprosto revolučnímu hernímu designu, který skutečně dokáže vyvolat pocit vojáka na bojišti, obklopeného množstvím spolubojovníků i nepřátel. V tomhle CoDWAW bohužel selhává: je to jen "útok dopředu, urá!", od jednoho checkpointu k dalšímu.
Když si pročítám diskuse na Internetu, překvapivě je to půl na půl (viz například diskuse na Gamesradaru). Osobně bych řekl, že už jenom fakt, že takhle diskuse vůbec probíhá, je tak trošku signifikantní. CoD5 se sice povedla, ale není to hra, která by brala dech. Což jsem od ní tak trošku očekával, přiznávám se.
U mě 8/10.

Call of Duty 5: Okinawa a Berlín

Finále tichomořské kampaně je na Okinawě. Bojiště s next-gen grafikou je velice působivé, vizuální pastva pro oči. Herně je to celkem lineární, nuda, šeď. Není to špatné, ale na zadek se z toho neposadím.
Na vrcholku hřebenu je japonský zámek, který je třeba nejprve dobýt a následně udržet. Bitva o udržení je jednou z mála defenzivních misí. Japonci se valí opravdu ze všech stran, řev "Banzai!" mě donutil mnohokrát ustupovat (nenaučil jsem se bojovat tělo na tělo pomocí klávesy V, jakmile se útočící japík dostal až ke mně, byla to konečná).
Při tom je k dispozici letecká podpora. kterou lze čas od času zavolat - když hoši vyloží svůj náklad, je to nářez, třese se země. O to horší byla situace, kdy nálet selhal a cenné bomby spadly zbůhdarma mimo cíl - a japonský útok se protáhl o další nekonečné minuty. Jako finále kampaně to fakt nemělo chybu, moc fajn.
Německá kampaň končí Reichstagem. Nejprve pracné probojování dovnitř, pak bitva o každý metr chodeb. Potěšil interiér Reichstagu, který je hodně podobný jako dnešní. Jedním z nejhezčích momentů ve hře bylo sestřelení nacistické orlice visící nad řečništěm pomocí bazuky. Odstřelování bránících se Němců z balkónu pomocí odstřelovačské pušky jsem si vysloveně vychutnával - tumáš, nácku!
Samotné finále na střeše Reichstagu je prostě dokonalé. Chudák vlajkonoš Černov zakokrhal v boji o střechu, tu se hlavní hrdina chápe rudého praporu a slavně míří ke stožáru. Tu však z úkrytu skáče zbabělý esesák a poslení kulkou posílá hrdinu na zem, aby sám byl rozstřílen na sr@#ky věrným bolševickým parťákem Reznovem s vizáží Lenina. Hrdina slábnoucíma rukama znovu zvedá ruskou vlajku a z posledních sil ji vytahuje na stožár ...

Call of Duty 5: Berlín a Catalina

Dva rychlé screenshoty. První je z ruské kampaně - T34 v Berlíně. Kombinovaný útok pěchoty a tanků je v CoD5WAW zpracovaný docela pěkně, pěšák se tu chvílemi i povozí na tanku. Mám ale přesto pocit, že v CoD4 to bylo lepší. Tady to je vizuálně pokročilejší, ale nějak tomu chybí šťáva. Spojenecké tanky tu slouží jen jako kulisa a pohyblivá clona, bohužel nic víc. Žádná ochrana tanků před panzerschrecky, bohužel. S nostalgií v oku vzpomínám na krásnou misi v CoD4, kdy pěchota čistila domy od střelců s bazukami, aby tanky mohly projet ulicí. Tady nic takového není.
Následující screenshot je z mise v obojživelném letounu Catalina. Asi nejoriginálnější mise, kdy hráč představuje střelce a pohybuje se mezi střeleckými turrety. Catalina bojuje proti námořním konvojům, likviduje torpédové čluny, zachraňuje tonoucí spojenecké námořníky, brání se před nalétávajícími kamikaze. To jsem asi opravdu ve hře ještě neviděl. Světlý moment na štítě COD5WAW.

Call of Duty 5: World At War

Call of Duty 5: World at War se vrací do II. světové války. Věnoval jsem tomu pár hodin a hned se musím přiznat, že prozatím jsem z toho docela zklamaný. Americké mise jsou v Pacifiku, ruské Stalingrad a okolí Berlína. Není to rozhodně špatná řežba, jako střílečka se to hraje fajnově a díky předscriptovaným událostem je to celkově zábavnější než Far Cry II.
Grafika je exkluzivní, efekty fajnové. Bohužel se mi někde poztrácely screenshoty s plamenometem - vykuřování Japonců z bunkrů byla taky zábava pro labužníky.
Tanková bitva na Seelowském návrší byla celkem pěkná, i když nerealistická (můj T34 zničil asi 20 Tygrů a Panterů). Čekal jsem od CODWAW ale přece jenom víc. Když si vzpomenu na nesmírně promakané a variabilní mise v Call of Duty 4: Modern Warfare, nascriptované tak dobře, že člověk má pocit neustále se měnící situace na bojišti, musím jen zamáčknout slzu v oku. V tomto aspektu CoDWAW zatím pokulhává. Je to jenom neustálý boj dopředu, hodně lineární, nic moc taktiky. Obranné mise a mise s nějakým komplecnějším cílem tu zatím chybějí, je to převážně jenom postup vpřed, for freedom, případně za Stalina, urá!
Tenhle Lenin je věrným průvodcem v ruské misi. Obě části kampaně zatím začaly vysvobozením z prekérní situace, tady Lenin mi pomáhal ve Stalingradu a teď v Berlíně. Tipuji, že těsně před koncem války zařve. Jeho angličtina s ruským přízvukem mi přijde spíš trapná než vtipná, se slzou v oku vzpomínám na originální ruštinu ve World in Conflict. Bývala by CoD5WAW taky slušela.

WAR: Bitva o Avelorn

Minulé pondělí proběhla masivní bitva o Avelorn. Avelorn je nádherný elfí les, plný světla a vznešených staveb High Elfů. Za Destruction jsme bránili keep a několikrát podnikli masivní protiútok, přičemž jsme Order zahnali až na most. Bylo to dost fajn.
Orderu byla ohromná masa a dokázali se dostat až k Lordovi a praktivky nás pobili. Tak tak jsme se stihli vrátit a pobít síly Orderu u Lorda, čímž jsme udrželi keep. I se svou postavou na 25. levelu jsem si to dost užil.

WAR: unlocky v Ostland a Troll Country

Věnoval jsem teď pár večerů dokončení unlocků v Troll Country a v Ostlandu. Ostland patří převážně Orderu, Troll Country je z větší části Destruction. Na prvním screenu tady vedle je oltář boha Khorna v Gorewoodu na jihovýchodě Ostlandu. Kolem něj je spousta Chaotických kultistů, kteří se tu klaní svému temnému bohu. Získal jsem tam jeden tome unlock.
Troll Country je nádherná země, v podstatě horské úbočí zvedající se od jižních bažin a řeky až k ledovým vrcholkům na severu. Nejvíc mě fascinuje ledovec, který se plazí do údolí až k ledovcovému jezeru. Tady si designeři opravdu vyhráli!
Uprostřed public questu Plaguewood Thicket jsem narazil na tohohle trolla obklopeného NPC Choseny, kteří jej zřejmě okopávají, ale jemu to nevadí. Možná v pozdějších fázích public questu se naštve - kdo ví. Každopádně to vypadá hodně zajímavě.
Tahle ohromná věž je Eagle's Nest. Tyčí se na skalním útesu uprostřed Troll Country. Do věže se dá vlézt, ale nic jsem tam nepotřeboval, tak jsem do ní pouze nakoukl. Kolem ní hnízdí obrovští orli.
Další oltář boha chaosu - tentokrát Nurgleho, Otce moru. Je na kopci u public questu Lursa's Blight, a - jak jinak - je u něj jeden z Unlocků.
Mám hodně velkou radost, že se mi povedlo odemknout všechny dostupné unlocky, které se v Ostlandu a Troll Country nacházejí. Obzvlášť jsem hrdý na trolla u ledovcového jezera, kterého jsme kdysi ulovili s guildou (měl jsem level 10 nebo tak něco) a tentokrát jsem si ho dal sólo. Asi nejnáročnější byl unlock Horror of Tzeentch v Ostlandu - zabití vzácné Purple Horror, která se zřejmě objevuje v nějaké vazbě na blízký public quest (nepodařilo se mi zjistit jaké). Byl jsem se tam podívat třikrát, jednou jsem tam lovil hodinu, a nakonec jsem měl štěstí.
Tahle ohromná věž je Eagle's Nest. Tyčí se na skalním útesu uprostřed Troll Country. Do věže se dá vlézt, ale nic jsem tam nepotřeboval, tak jsem do ní pouze nakoukl. Kolem ní hnízdí obrovští orli.

Far Cry 2: Afrika

Vyzkoušel jsem Far Cry 2. Tahle africká střílečká má otevřený svět, atraktivní prostředí a nádhernou grafiku. Prostředí černošských slumů chvílemi připomíná některé části Call of Duty 4, ale jinak je to svébytná hra.
Ve hře bezvadně funguje fyzika. Zejména oheň je revoluční, krásně se šíří a funguje opravdu pěkně reálně. Auta můžou hořet a bouchat, od auta chytne okolní tráva, od trávy strom, na konci zbyde jen spáleniště. Moc fajn aspekt!
Bohužel, hlavním problémem hry je hratelnost. Akční přestřelky jsou celkem v pohodě, sice tu nejsou scripty, ale funguje to docela dobře. Punc tomu dávají buddies - ostatní žoldnéři, kteří mohou přijít na pomoc a zadávají alternativní řešení questů.
Hlavní průšvih je ale respawn nepřátel. Mapa je protkaná kontrolními stanovišti, které se respawnují. Takže je člověk vyčistí, popojede kousek dál, tam splní úkol, a když se vrací, je stanoviště opět znovu postavené a osazené vojáky. Tak to mě fakt nebaví. Jsem ochoten to samé stanoviště vyčistit jednou, dvakrát ale když tamtudy musím jet podesáte? Děkuji, nemusím. Je to stejně stupidní jako respawn v Assassin's Creed.
Afrika mě osobně hodně bere. Líbí se mi to prostředí. Těší mě jezdit po ní autem, anebo člunem po řekách. Baví mě odemykat si úkryty roztroušené po mapě a hledat kufříky s diamanty. Tuhle hru bych byl hrál, i přes to, že jsem zakouslý do Warhammeru. Nebýt stupidního respawnu. Chtěl bych si mapu vyčistit, ale tady to prostě nejde. To považuji za fatální průšvih v designu hry: to hoši fakt nezvládli. A mě osobně to štve tak, že to hrát nebudu. Snad se objeví patch, který tuhle stupiditu umožní vypnout.

WAR: Badlands

Nedělní RvR raid byl tentokrát hodně obranný. Sešly se nás dvě warbandy a rychle jsme dobyli pevnost Thickmuck Pit. Docela dlouho jsme čekali, než dorazí Orderáci a pokusí se nám ji sebrat. Když dorazili, zjistili jsme, že máme celkem značnou přesilu. Byla to z naší strany bohapustá farma - nechali jsme je útočit z dálky na bránu (beranidlo jsme jim dvakrát zničili), a když nás to přestalo bavit, udělali jsme obchvat z boční branky.
Myslím, že jsme je takhle vyrušili nejméně třikrát a několikrát jsme je potupně zahnali až do warcampu. Až mi jich bylo chvílemi líto :-).
Hodně jsem si užil střelby z katapultu a zamiloval jsem se do plošných zbraní. Naproti tomu balista, se kterou se musí mířit přímo na target, mi moc nesedí.
Uprostřed RvR oblasti Badlands je neuvěřitelná dračí kostra. Je eonromní, gigantická, obrovská! Je daleko největší, co jsem kdy ve hře viděl. Ten drak musel být veliký ne jako dům, ale jako ulice.
Je v ní krásný lore unlock - historka o trpaslíkovi, kterého drak spolkl i s jeho pěti přáteli. Přátelé spolknutí nepřežili, ale trpaslík na mrtvolách svých přátel balancoval v žaludku bestie a vyhýbal se žaludečním kyselinám, když se drak vznesl do vzduchu. Pak v kapse našel pár petard (těch, co po nás hází ti zatracení inženýři) - a drakovi najednou nebyla jeho neprůbojná vnější kůže k ničemu.

WAR: Black Fire Pass - Grimbeard Station

Uprostřed Black Fire Pass stojí trpasličí nádraží Grimbeard Station. Vypíná se na kopci, z obou stran spojeno s tunely gigantick7m viaduktem. Nádherná trpasličí stavba, která nemá chybu! Je to paradoxní, že my Greenskins si nejvíc užíváme trpasličí architektury, zatímco dwarfové mají většinu svých questů v Tier 3 v nevlídných Badlands.
Po splnění public questu zahouká píšťala a na nástupiště přijede vláček. Z něho vystoupí ošklivý trpasličí hrdina, kterého je potřeba zabít jménem WAAGH! Měl jsem štěstí, že jsem tu natrefil na dobrou a efektivní partu, takže jsme splnili nejenom nádraží, ale i blízkou trpasličí pevnost Kolaz Umgal.
Tahle krásná brána z klů se nachází v centru Badlands. Zatoulal jsem se tam víceméně omylem. Bohužel hned vedle nich je trpasličí tábor, takže mě našly stráže a odstřelily jako psa. Je to škoda, že se k nim nedá dostat blíž - tedy pro nás Greenskins. Už se těším, až tady budu odemykat Tome of Knowledge.

WAR: Halloween

Halloween ve Warhammeru Online přinesl první event - Witching Night. Sympatické na tom je, že je to opět formou RvR - public questů ve vybraných zónách každého Tieru. Na PvE je rovněž pamatováno questy - lovení přízraků a duchů, kteří se na vybraných místech zjevují.
Tohle je krásná maska, která mi padla z ducha pod viaduktem v Black Fire Pass. Po zralé úvaze jsem se rozhold nepouštět se do farmení influence ve svátečním public questu a spokojil jsem se se slušivou maskou :-).