neděle 13. ledna 2019

Assassin's Creed Odyssey: Tři finále

AC Odyssey má tři hlaví dějové linky. Každá  znich má své vlastní zakončení. Je super, že AC podporuje různé konce. Podle toho, jaká rozhodnutí hráč konal, a které postavy během příběhu zemřely nebo přežily, se pak odehraje konec.
Já jsem se po celou dobu hry k Cassandře choval smířlivě. Nechal jsem žít i svého adoptivního otce Nikolaose a nevlastnío bratra Stentora.
Takže i když Cassandra - Deimos páchá po celou dobu jednu hrůzu za druhou, nakonec jsem se dočkal smíření.
A tohle je závěrečná scéna - celá rodinka u stolu ve Spartě.
Tady má Odyssey spoustu variant. Cassandra, Myrine, Nikolaos ani Stentor to nemuseli přežít. Podle toho pak vypadá tahle scéna. Na webu jsem viděl spoustu různých jiných konců. Potěšilo mě, že jsem ten nejlepší možný konec zahrál na první dobrou.
Když jsem tohle hrál, netušil jsem, že tím končí ta hlavní ze tří dějových linií. Po společné večeři je možné všechny členy rodiny zaměstnat jako důstojníky na lodi. Což jsem udělal, takže do konce hry se se mnou plavila Cassandra a Nikolaos. Stentora jsem stejně neměl rád.
Je trošku škoda, že tenhle nejsilnějí moment ve hře jsem prožil poměrně záhy. Ani zdaleka ne na konci.V tu chvíli mi chybělo dodělat celý Lesbos, včetně epického souboje s Medusou. Také Cult of Cosmos měl ještě několik členů naživu. Práce na pár dalších dní hraní.
Druhá dějová linie je o zapečetění Atlantidy. Tam jsem se setkal se svým skutečným otcem, matematikem Pythagorem.
Pro zapečetění Atlantidy se musí získat čtyři Apple of Eden - jak jsem o tom už psal v předchozím příspěvku. Čekal jsem, že zapečetí bude provázet nějaký poutavý výbuch nebo se alespoň zavře okno do moře. Kdepak - jen se deaktivoval hologram a hlas Ancients.
Pythagoras mi pak předal hůl Herma Trismegista - a zemřel.
A pak jsem se přenul do Layly, pro mě nesympatické hrdinky v dějové linii současnosti. Layla si prošla obdobnou scénou, pří které se setkala se zestárlým Alexiem - který jí předal tu stejnou hůl. Hůl zjevně udržuje svého držitele naživu dlouhou dobu.
Inu což. Tohle neurazilo, ale ani nenadchlo. Chybí tomu těsnější propojení na historické události, které mi vždycky v sérii Assassin's Creed tolik imponovalo.
No a pak už zbýval jen Cult of Kosmos. Hlavou kultu byla Aspasia, kterou jsem podezříval docela dlouho.
Tady má Odyssey jen dvě možnosti - buď Aspasii nechat odejít, anebo zabít. Já jsem jí zabil. Za Phoebe, za Perikla.
Nemilosrdně.

Žádné komentáře: