čtvrtek 26. července 2018

Subnautica - Proč to tak dobře funguje

Podmořský svět Subnautiky mě zatraceně baví. Myslel jsem, že už vím, co hra umí a chystá - a pak jsem se poprvé potopil do hluboké jeskyně s pozůstatky koster mořských draků.
A pak jsem se naučil fungovat s manipulační rukavicí a našel jsem nový vstup do ztroskotané Aurory. Zaházený bednami, které jsem tou rukavicí odházel. A o kus hlouběji pancéřové dveře, které teď už umím otevřít laserovým řezákem. Myslel jsem si, že dýmající radioaktivní vrak už nic užitečného neskrývá. Hlavně že jej mám jako hlavní orientační bod na obzoru po celou dobu hry.
A pak jsem našel blueprint na stavbu vesmírné lodi, která mě odnese pryč. Zatím mám postavenou jenom základní platformu.
  Posloupnost dalších kroků se zdá být jasná. Musím se vyléčit z toxické nemoci. Ale jak, když jsem v mimozemské biologické laboratoři hluboko v podmořské jeskyni nenašel nic, co by mě mělo léčit? Dokud se nevyléčím, nebudu moci vypnout mimozemský kanón, který kontroluje perimetr planety a který sestřelil Auroru. Přístup k vypínači už mám. Jen se nějak zbavit té nemoci.
Musím se nějak dostat do hloubky. Můj nadvakrát vylepšený batyskaf Seamoth umí 900 m - což mi přišlo dost a dost. Dokud jsem se v jeskyni nedostal na 910 m a zjistil jsem, že potřebuju víc.  O hodně víc. Z jedné mimozemské zprávy jsem usoudil, že energetické centrum mimozemšťanů má být v hloubce 1600 m. Jako cože? Kdeže jsou začátky hry, kdy jsem se jen s dýchací maskou potápěl do 100m a každou minutu stoupal k hladině pro kyslík.
Takže nezbude než postavit pořádnou ponorku Cyclops. S radostí, umím postavit můstek a motory. Taky mám spoustu blueprintů na vylepšení. Ale blueprint na trup ponorky nemám ani náhodou. Kde ho vzít? Zatím jsem z ní nenašel ani kousek.
Teď můžu konečně stavět skafandr Prawn Suit. O kterém nevím, k čemu bych ho vlastně upotřebil. Ale můžu ho stavět. To bych ale musel napřed najít Gel Sack - balíček mořského slizu. O kterém jsem si myslel, že je ho plné moře. Dokud jsem ho nezačal skutečně potřebovat.
Jak je vidět, Subnautica geniálně dávkuje obsah. Pořád se odemyká něco dalšího, co se dá ve hře dělat a někam se posunout. Navíc se jí daří ukazovat další a další věci, o kterých jsem dosud vůbec neměl tušení.
Lezu si tak troskami Aurory - a najednou mi něco skočilo na ruku. A přisálo se to. Pocit jako z Vetřelce. Nikdy předtím a zatím ani potom se mi ve hře nic podobného nestalo.
Subnautica umí překvapit.

Žádné komentáře: