Assassin's Creed: Unity - první dojmy

Assassin's Creed sérii miluju. Kromě prvního dílu jsem odehrál všechny díly základní řady. Unity umístěné do Paříže jsem se trochu bál. Recenze nebyly ani zdaleka jen příznivé. Hra vyšla přd půl rokem, prý plná bugů a neodladěná. Moc jsem se do ní nehrnul, také proto, že jsem se hodně věnoval WoW a neměl jsem na nic jiného čas.

Před nějakým časem jsem u bratrance viděl Far Cry 4 a to mě navnadilo. Sice má hodně jiné zaměření, ale koncept sandboxového světa s příběhem a spoustou různých aktivit je v obou hrách společný. Nebylo co řešit. Unity jsem si koupil přes Steam, ale nejméně tři týdny trvalo, než jsem to nainstaloval.

První dva screenshoty jsou z intra, které se odehrává během rozbití řádu templářů ve čtrnáctém století. Ten vousatý stařík je Jacques de Molay, který na druhém screenshotu hoří na hranici. Ano ano, tohle můžu: přímé propojení hry s historií. Tohle umí série AC jako nikdo jiný. A čím zajímavější historie, tím lépe.
Krátká exkurze do středověku končí ukrytím teplářského symbolu a meče do jakéhosi kostela. Následuje skok v čase o téměř pět set let: do období Velké francouzské revoluce. Hlavní hrdina Arno Dorian provází svéo otce do Versailles a je svědkem jeho vraždy z rukou Templáře.

A opět skok o pár let v čase. Arno už je mladý muž, kterého vychovává templářský mistr. První krůčky jsem udělal ve vesnici u Versailles - kde právě probíhá zasedání Generálních stavů.

Prostředí Unity má jiné ladění než předcházející díly. Ačkoliv pestré a detailní, dýchají z něj barvy a nálady francouzských impresionistů.
Město je skvělé, až bere dech. V sérii Assassin's Creed je to tak vždycky, ale tady to působí ještě o moc lépe. Jestliže jsem se v předchozích dílech rozplýval nad Benátkami, Římem, Istanbulem, Bostonem či Havanou, tak Francie je ještě někde úplně jinde - o hodně dál. Člověk by se klidně jen tak toulal ulicemi, poslouchal cvrkot a pozoroval řemeslníky, měšťany i šlechtice.

Ty screenshoty tady kolem, to je pořád Versailles. Paříž je jiná liga.

In-game animace, jako například tahle s koníkem, jsou pěkně udělané, ale bohužel občas trhavé. Je to škoda.

Davové scény jsou naproti tomu naprosto bezkonkurenční. Hra utáhne neviděné množství lidí - stovka lidí na náměstí není žádná míra. A utáhne to v pohodě. Ano, není to bůhvíjak plynulé, ale je to rozhodně hratelné. Člověk sice zaregistruje drobné trhání a nedostatky ve FPS, ale jako celek je to určitě plynulejší než takový Skyrim, kde bylo všeho řádově méně.