Might&Magic X jsem si koupil z čisté nostalgie. Zamlada jsem odehrál M&X III a především nezapomenutelný dvojboj IV Clouds of Xeen a V Dark Side of Xeen, mezi kterými se nechalo procházet a hráč mohl získat svůj vlastní hrad. Dodnes na to s láskou vzpomínám!
Kdo nezná krokovací dungeony, ten si tuhle hru nejspíš neužije. Docela se bojím, že asi moc nevydělá. Za sebe ale musím říct, že se královsky bavím.
Hráč kontroluje skupinu dobrodruhů. Pohybuje se po krocích, ačkoliv na místě se lze rozhlížet po libosti. Hra probíhá v tazích, a to jak pohyb, tak boj. Za jedno kolo lze buď posunout celou družinu o jedno políčko, nebo zaútočit, seslat kouzlo či vypít elixír s každým z členů družiny.
Po stránce grafické není hra nic moc. Viděl jsem screenshoty z připravované Legend of Grimrock 2, která vypadá graficky podstatně lépe.
Grafika je MMX docela kostrbatá, i když se v menu zapne antialiasing, ve hře se to neprojevuje. Textury jsou prachbídné, ani ultra detaily to nezachrání.
Naproti tomu obchody ve městech a NPC v domech jsou graficky hodně povedené.
Mě osobně zatím MMX dostala hratelností. Je docela slušně těžká. Souboje jsou pořádně zapeklité, rozhodně nejdou řešit hrubou silou. Je nezbytné dobře rozdělit síly mezi útok a obranu, mít dobře vybalancovanou družinu a používat ta správná kouzla.
Obtížnost dost často balancuje na hraně, často jsem musel nechat některá tuhá místa nedokončená a jít se napřed vytrénovat, abych se mohl později vrátit s plnou slávou splatit účty.
Je pozoruhodné, jak dobře to funguje - a zároveň je překvapivé, jak málo moderních her to používá. Proč tohle nemá Skyrim?
MMX velmi dobře navozuje hrdinský pocit. Od prvních minut hraní má hráč pocit, že je tu od toho, aby pomohl světu. Klišé? Samozřejmě, ale zároveň zatraceně zábavné.
MMX je skutečně návrat ke kořenům. Z herního hlediska je přesnou kopií předchozích klasických dílů. Žádná revoluce se nekoná - a je to docela fajn.
Kdo nezná krokovací dungeony, ten si tuhle hru nejspíš neužije. Docela se bojím, že asi moc nevydělá. Za sebe ale musím říct, že se královsky bavím.
Hráč kontroluje skupinu dobrodruhů. Pohybuje se po krocích, ačkoliv na místě se lze rozhlížet po libosti. Hra probíhá v tazích, a to jak pohyb, tak boj. Za jedno kolo lze buď posunout celou družinu o jedno políčko, nebo zaútočit, seslat kouzlo či vypít elixír s každým z členů družiny.
Po stránce grafické není hra nic moc. Viděl jsem screenshoty z připravované Legend of Grimrock 2, která vypadá graficky podstatně lépe.
Grafika je MMX docela kostrbatá, i když se v menu zapne antialiasing, ve hře se to neprojevuje. Textury jsou prachbídné, ani ultra detaily to nezachrání.
Mě osobně zatím MMX dostala hratelností. Je docela slušně těžká. Souboje jsou pořádně zapeklité, rozhodně nejdou řešit hrubou silou. Je nezbytné dobře rozdělit síly mezi útok a obranu, mít dobře vybalancovanou družinu a používat ta správná kouzla.
Obtížnost dost často balancuje na hraně, často jsem musel nechat některá tuhá místa nedokončená a jít se napřed vytrénovat, abych se mohl později vrátit s plnou slávou splatit účty.
Je pozoruhodné, jak dobře to funguje - a zároveň je překvapivé, jak málo moderních her to používá. Proč tohle nemá Skyrim?
MMX velmi dobře navozuje hrdinský pocit. Od prvních minut hraní má hráč pocit, že je tu od toho, aby pomohl světu. Klišé? Samozřejmě, ale zároveň zatraceně zábavné.
MMX je skutečně návrat ke kořenům. Z herního hlediska je přesnou kopií předchozích klasických dílů. Žádná revoluce se nekoná - a je to docela fajn.
Žádné komentáře:
Okomentovat